100 let od VŘSR: Jak šlechtic Lenin využil nabídky Německa

Století uběhlo od bolševického převratu v Rusku, který vešel do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce. Moci se 7. listopadu 1917 chopil Vladimir Iljič Lenin se svými stoupenci z bolševické frakce ruské sociální demokracie, která byla předchůdkyní komunistické strany. Na scénu vstoupil režim, kterému v následujících desetiletích padly za oběť miliony lidí, a to nejen v Rusku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Socha V.I. Lenina na Krymu | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

Brzké vítězství komunismu v celém světě předpovídal profesionální revolucionář Lenin. Díky svému otci měl šlechtický původ. 

„Jeho otec to dotáhl na školního inspektora, což bylo povolání spojené s nejnižším šlechtickým titulem v Rusku. Takže se dá říci, že Lenin byl šlechtic, z toho hlediska měl statek, který ho finančně zajišťoval,“ vysvětluje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů. 

VŘSR. Převrat, který lze kvůli malému okruhu spiklenců jen těžko nazvat revolucí

Číst článek

Lenin vystudoval práva, už za studií ho velmi oslovila marxistická literatura a vstoupil do různých radikálních spolků. Tím, jak se radikalizoval, vytvářel kolem sebe vrstvu profesionálních revolucionářů, která měla být povolána uskutečnit revoluci. 

Únorová revoluce v Rusku přiměla cara Mikuláše II. odstoupit. Lenin ji propásl, pobýval tehdy ve švýcarském exilu a cestovat do Ruska se neodvážil. Pomoc přišla ze země, se kterou bylo Rusko ve válce. 

Německá nabídka

„Německá rozvědka nabídla, že ho odtud dostane, uzavřeli dohodu, podle níž Lenin se skupinou dalších ruských revolucionářů nasedl do vagonu, který byl zaplombován a přejel přes celé Německo až k Baltskému moři, potom přes Skandinávii se Lenin dostal v dubnu do Petrohradu,“ říká rusista a publicista Milan Dvořák. 

Německo se tímto manévrem snažilo posílit svou pozici ve válce, s nadsázkou ale zaplatilo Leninovi revoluci.  

„Cíl byl jasný, německá rozvědka se domnívala, že Lenin napomůže dalšímu rozvratu v Rusku a vyvede nakonec Rusko z války, protože to byl jeden ze slibů bolševiků, že nastolí mír,“ dodává. 

Tím Trojspolku kynula možnost dostat se z klinče s ruskou armádou a vrhnout jednotky na Západ. To se Německu a Rakousku-Uhersku podařilo. Uspěl ale i Lenin. 

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme