Včely dokážou myslet jako lidi, i když mají mozek velký jako špendlíková hlavička

Včely mají mnohonásobně menší mozek, možná jim ale funguje podobně, jako lidem. Podle serveru Japan Times to tvrdí japonští vědci a studenti z Fukuocké univerzity, kteří chápání a inteligenci včel zkoumají.

Fukuoka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Včelstvo (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Studium včelí inteligence je pro japonské vědce opravdu výzva. Včelí mozek je totiž veliký asi jako hlavička špendlíku a skládá se z milionu nervových buněk (lidský mozek je složený zhruba z 90 miliard neuronů).

Včelaři na Jesenicku letos vytočili podprůměrné množství medu. Někteří nechali med včelám

Číst článek

Včely jsou ale i s takto drobným mozkem schopné spolu komunikovat, dovedou počítat a také si předávat abstraktní informace. Problém ale je, že většinu tohoto chování předvádějí v úlu, jehož prostředí se v laboratoři těžko napodobuje.

Bádání nad chováním včel ale přece není nic nového. Průlom ve výzkumu chování včel nastal už v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století.

Rakouský vědec Karl von Frisch byl v tomto ohledu velký průkopník a je to právě on, kdo zjistil, jak spolu včely komunikují a že si tancem předávají celou řadu informací. Třeba o tom, kde jsou v okolí úlu květy. Za svůj objev ostatně dostal i Nobelovu cenu.

Včela na květu | Zdroj: Pixabay

Inteligence

Ale včelí inteligence a jejich způsob myšlení, to je trochu jiná kapitola. Vědci a studenti z Fukuoky se teď zaměřují na to, jak včely svoje tance vnímají, jak tyto informace třídí a jakou roli v tom všem hrají neurony v mozku.

Například už zjistili, že velkou roli při komunikaci pro včely hraje například i zvuk. Včely totiž tanec nesledují jen očima. Kromě tvarů a směrů pohybu, provází tanec i příslušné bzučení a vibrace těla, které včely rozklíčovávají pomocí orgánů s podobnou funkcí, jako mají naše uši.

V Polsku budou sčítat včely. Má to pomoci biologům zabránit úbytku užitečného hmyzu

Číst článek

A zdá se, že tento zvuk je pro včelí komunikaci mnohem důležitější, než se předpokládalo. Vedoucí výzkumu Hirojuki Ai je přesvědčený, že právě na zvukovou komunikaci budou včely spoléhat v době, kdy jsou v úlu a ve tmě.

Aiho tým zvuky a vibrace včel při tanci zaznamenal. Pak je včelám pouštěl v laboratoři a sledoval, jak na tyto zvuky neurony ve včelím mozku reagují. Podařilo se jim zjistit, že včelí mozek má několik rozdílných nervových buněk, které se chovají podle svého typu.

Vědci před sebou mají ještě spoustu práce, jsou ale přesvědčení, že výzkum včelího mozku může obecně pomoci lépe pochopit inteligenci jako takovou. Právě včelí způsob komunikace je totiž, jak píše Japan Times, dalším důkazem toho, že velikost mozku neovlivňuje míru inteligence nebo schopnost komunikace.

Marie Machytková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme