Proti koronaviru bojují i čeští vědci. Zaměřují se na proteiny, které virus v těle rozšiřují

Proti novému typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, se snaží bojovat i v laboratořích Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Přímo s daným koronavirem ale nepracují.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Práce přímo s novým koronavirem je nebezpečná, vědci zkoumají mechanismy, kterými v těle působí, skrze SARS. (Ilustrační foto) | Foto: Martin Meissner | Zdroj: ČTK/AP

Radim Nencka, šéf skupiny vědců, kteří se v pražském Ústavu organické chemie a biochemie věnují virovým replikacím, byl prý do jisté míry fascinován rychlostí, s jakou Čína zveřejnila genetickou strukturu nového typu koronaviru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příspěvek

„Velmi rychle zjistili, co to vlastně je, což není obvyklé... Velice rychle to uvolnili pro celý svět, protože předpokládali, že to může být nebezpečné jako SARS. A nemýlili se,“ popisuje Nencka. 

Neviditelné proteiny

Ústav biochemie a organické chemie se zaměřuje na proteiny, jejichž prostřednictvím se virus v těle rozšiřuje. „Naším úkolem je zastavit funkci proteinů, které viry potřebují pro svou replikaci. Můžou to být proteiny jak virové, tak hostitelské buňky,“ vysvětluje vědec.

Šíření viru napomáhají polymerázy, ale také takzvané neviditelné proteiny. „Ty jsou používány viry, aby přidaly na jejich RNA takovou čepičku, díky které potom naše buňky nejsou schopny RNA viru ničit,“ popisuje Nencka, jaký mechanismus virus v těle spouští. 

Čeští vědci se snaží přijít na to, čím tuto řetězovou reakci zastavit. „Snažíme se připravovat nové inhibitory, abychom mohli připravovat nové látky, které by mohly být potencionálními léčivy,“ objasňuje šéf týmu.

Kočičí koronavirus nebo SARS

Protože je práce s koronavirem nebezpečná a z klinického izolátu navíc není jednoduché vzorek SARS-CoV-2 získat, pracují výzkumníci se vzorky jiných typů koronaviru nebo s počítačovými modely.

Odborníci z Prahy spolupracují třeba s brněnským veterinárním institutem, který disponuje kočičím koronavirem (mechanismus působení koronaviru je u lidí a koček stejný), nebo s kolegy z německé univerzity v Giessenu, kde mají k dispozici původce SARSu.

Zuzana Marková, Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme