Čeští vědci vyvinuli novou protinádorovou látku. Zabraňuje metastazování, nezhoubné buňky nezasáhne

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research, uvedla v úterý za Akademii věd ČR Eliška Zvolánková v tiskové zprávě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fragmentace mitochondrií a jejich pohyb směrem k buněčné periferii | Zdroj: Akademie věd České republiky

Podle vědců je kombinace zacílení na mitochondrie a narušení metabolismu železa nádorových buněk nový přístup, který výrazně potlačuje rozvoj nádoru.

Vedoucí Laboratoře nádorové rezistence Jaroslava Truksa popsal, že zablokování mitochondriálního metabolismu železa v nádorových buňkách zabraňuje jejich růstu a dělení, ale i schopnosti metastázování. Nakonec vede k jejich smrti. Vědci látku už úspěšně otestovali na myších.

Nově popsaný mitochondriálně cílený deferoxamin (mitoDFO) využívá metabolické odlišnosti mitochondrií nádorových buněk. Podle vědců je pak zásadní to, že nová látka působí pouze na nádorové buňky, nezhoubné nezasáhne.

Zlínští vědci vyvíjejí materiály, které pomáhají s obnovou lidské tkáně. Mohly by opravit i srdce

Číst článek

Tým prokázal, že látka neovlivnila systémový metabolismus železa v myších modelech. Podle odborníků to potvrzuje preferenční cílení právě do nádorových buněk.

Zástupci Akademie věd uvedli, že nyní tým musí provést další preklinické testování. Zaměří se na více zvířecích modelů i farmakologii.

Šéf Laboratoře Invazivity nádorových buněk při Přírodovědecké fakultě Jan Brábek také uvedl, že jeho laboratoř spolupracuje s kolegy z Biotechnologického ústavu i na několika dalších projektech propojujících nádorový metabolismus a invazivitu nádorových buněk.

Tým si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech. Na projektu spolupracovali odborníci z Biotechnologického ústavu Akademie věd, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a firmy Smart Brain.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme