Dekontaminace vyřazených reaktorů. Čeští vědci vyvinuli robota, který umí pracovat v radioaktivním prostředí

Robota, který může pomoci při dekontaminaci vyřazených jaderných reaktorů, vyvinuli vědci Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci spolu s odborníky Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Zařízení má pomoci s detekcí radioaktivity. Dokáže odebrat vzorky z potrubí primárního okruhu jaderného reaktoru a dopravit je k analýze radioaktivity.

Liberec Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín (ilustrační foto).

Jaderná elektrárna Temelín (ilustrační foto). | Zdroj: Reuters

Životnost jaderných reaktorů chlazených tlakovou vodou, kterých je na světě většina a patří k nim i reaktory v Dukovanech a Temelíně, je kolem 50 let.

„Dekontaminace a demontáž vyřazeného reaktoru je náročný úkol. Již nyní se na situaci připravujeme. Robotické zařízení vyvinuté v Liberci by s dekontaminací mohlo výrazně pomoci. Uplatnit by se pak mohlo nejen u nás, ale i při demontáži vyřazených jaderných elektráren v zahraničí,“ řekl specialista z Ústavu jaderného výzkumu Martin Strejc.

Radioaktivity a jádra se nebojím. Co mám, je obrovský respekt, přiznává jaderný chemik Buňata

Číst článek

„Účinnost dekontaminace potrubí primárního okruhu je potřeba ověřit odebráním vzorku zevnitř potrubí před a po dekontaminaci. Robot, je odpovědí na otázku, jak vzorky v málo přístupném potrubí a v prostředí vysoké radioaktivity opakovaně odebírat,“ řekl k projektu vedoucím výzkumu Miroslav Černík.

Další úpravy

Robota se podle něj už podařilo dovést do fáze užitného vzoru, k nasazení do skutečné operace je ale třeba robotické zařízení ještě upravit. Mimo jiné bude třeba ho schovat do ocelového pláště. „Případně přejít na pneumatické řízení, protože elektronika je na radioaktivitu velmi citlivá,“ dodal Černík.

Robot adaptovaný na pohyb v potrubí nese dvě na sobě nezávislé sondy pro odběr vzorku. „Jako odběrovou sondu jsme zvolili kartáč s diamantovými zrníčky. Má dostatečnou tvrdost a odolnost, aby dokázal zbrousit vnitřní povrch ocelového potrubí i s případnými nánosy. Zároveň nedojde k nežádoucí kontaminaci odebraného vzorku brusivem, protože diamant je krystalický uhlík. Broušení kartáčem navíc dává jemné prachové vzorky, které jsou pro analýzu ideální,“ dodal František Novotný, který výzkum sondy vede. Po návratu robota z potrubí může pracovník v ochranném oděvu kartáče snadno vyjmout a vyměnit za nové sondy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme