Mariánský sloup v Praze. Cenná památka, nebo symbol útlaku? Lidé se neshodnou

Mariánský sloup stál na Staroměstském náměstí v Praze od roku 1650. Krátce po vyhlášení Československa v roce 1918 ho strhl dav. Vášně vzbuzuje stavba dodnes. Jedni ho opěvují jako cennou barokní památku, pro druhé zůstává symbolem pobělohorského útlaku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí | Foto: Adrian Ludwig Richter

Polohu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí si i dnes můžou lidé snadno připomenout.

Svým poledním stínem totiž vyznačoval pražský poledník, který na dlažbě značí stříbřité šipky s nápisy v češtině a latině.

„To byla záležitost nejenom výtvarná, ale také architektonická a kompoziční. Sloup stojí v jednom z ohnisek Staroměstského náměstí, což je jeden z nejkrásnějších původně středověkých prostorů Evropě vůbec,“ popisuje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek o obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí připravila Eva Rajlichová

Sloup nechalo postavit město Praha na svém pozemku se souhlasem císaře Ferdinanda III. Habsburského. Staré a Nové město totiž v létě 1648 dokázaly odolat obléhání Švédů. Zdejší obyvatelé se celou dobu modlili k obrazu Panny Marie Rynecké. Pozdější stavba sloupu byla vyjádřením jejich vděku a obraz dostal čestné místo v duté prostoře v podstavci.

Sochařské dílo Jana Jiřího Bendla ale symbolizovalo také nástup baroka jako nového uměleckého směru. „Když Jan Jiří Bendl dokázal toto umělecké dílo, které dosud bylo děláno z mramoru nebo bronzu, udělat z českého hrubozrnného pískovce, byl to úžasný signál možnostem rozvoje českého barokního sochařství, které nemá vůbec obdoby,“ říká Jan Bradna ze Společnosti pro obnovu mariánského sloupu.

Symbol rekatolizace

Odpůrcům znovuobnovení barokní památky ale vadí, že by měla být vztyčena jen několik metrů od místa, kde zemřelo 27 účastníků českého stavovského odboje. Ale nejen to.

„Pro nás je to hlavně symbol rekatolizace této země. Sloup může být klidně umístěn na nějakém soukromém pozemku nebo v areálu nějakého kláštera,“ vysvětluje Zdeněk Zacpal, známý odpůrce mariánského sloupu.

„Praha se zařadila po bok neosvícených absolutistických států Evropy. Před rokem 1620 v této zemi vznikaly daleko originálnější ideje a nové společenské formy,“ dodává.

Kopii mariánského sloupu má v současnosti sochař Petr Vána už skoro hotovou. Rada hlavního města Prahy na svém zasedání na konci letošního března jeho obnovu schválila, na své místo by se - pokud se nic nezmění - mohl vrátit v příštím roce.

Mariánský sloup, který stál na Staroměstském náměstí v Praze | Foto: ČTK

Eva Rajlichová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme