Před 620 lety zemřel Jan Nepomucký, důvody jeho vraždy historici dodnes nevysvětlili
17. dubna roku 1393 vytáhli rybáři při ranní obchůzce vltavských břehů z vody bezvládné mužské tělo. Podle legendy kolem hlavy zemřelého svítilo pět hvězd. A takto bývá snad nejznámější český světec Jan Nepomucký zobrazován dodnes. Dnes je to přesně 620 let, co zemřel na následky mučení, na němž se podílel i sám král Václav IV. O důvodech vraždy světce historici dodnes spekulují. Jisté ale je, že panovníka tento čin nakonec stál trůn.
Českými zeměmi na konci 14. století hýbal mocenský spor mezi trůnem a oltářem. Brzy ráno dne 20. března roku 1393 se proto k jednání na Pražském hradě sešli oba rivalové – král Václav IV. a arcibiskup Jan z Jenštejna. Ke smíru ale schůzka nevedla, právě naopak.
„Onoho osudného čtvrtku došlo k rozlícení krále. Arcibiskup byl naštěstí uchráněn svými vojáky, ale jeho spolupracovníci, a mezi nimi Jan Nepomucký, byli zajati a tito lidé měli být alespoň část z nich mučena. A nakonec veškerá pozornost se soustředila k Janu Nepomuckému,“ popisuje jezuitský historik Miroslav Herold.
O Janu Nepomuckém mluvila s historikem Miroslavem Heroldem redaktorka Evelyna Kulíšková
Nepomucký také jako jediný během obzvláště krutého mučení zemřel. Ostatní byli propuštěni. Nad touto skutečností se historici často pozastavují, stejně tak nad otázkou, co musel Nepomuk vědět, říct nebo udělat, že se mezi jeho katy objevil i sám král.
„My se můžeme jen dohadovat, co za tím bylo. Po 40 letech od smrti Jana z Pomuku se objevuje zpráva o tom, že se mezi lidem říká, že byl umučen právě proto, že nevyjevil královi zpovědní tajemství jeho manželky. To se zdá, že zapadá. Protože všechny ostatní informace z politického rozkmotření znali ti i ostatní, kteří byli v mučírně,“ popisuje historik.
„Vypadá to, že tady byla jistá věc, kterou si král chtěl s Janem vyřídit. A zpověď nebo konzultace královny s výborně v právu vzdělaným Janem potom dává smysl,“ zamýšlí se Herold a upozorňuje na to, že pro krále byla celá situace velmi riskantní.
Vztáhnout ruku na kněze totiž znamenalo okamžitou exkomunikaci z církve a s tím i ztrátu říšského trůnu. Poté, co Jan na mučidlech podlehl zraněním, bylo tedy třeba zahladit stopy.
„Když Václav IV. viděl, že Jan Nepomucký omdlel, evidentně následkem krvácení do mozku, možná trochu zpanikařil a rozhodl se, že bude potřebovat to tělo někam uklidit. Výborným místem byla řeka Vltava – uklidíme tělo tak, že ho doneseme na místo, kam není obvykle povolen přístup. A to bylo staveniště Karlova mostu,“ říká Miroslav Herold.
Historici přitom uvažují o třech místech, odkud mohli vrazi okolo deváté hodiny večer tělo světce do řeky shodit. Na jednom z nich, přímo naproti soše svatého Václava, dnes stojí jeho socha. Bezpečně ji poznáme podle pěti hvězd kolem světcovy hlavy.
„Kratičce po smrti Jana z Pomuku se v jedné z kronik píše, že byl oslaven zářícími zázraky. A tak vznikl ten nádherný poetický obraz pěti hvězd, které obklopily Janovo tělo, když dopadlo do vody, aby označovaly, že se jedná o naprosto výjimečného člověka,“ vysvětluje.
„Proč těch hvězd pět? Říká se, že to bylo kvůli pěti ranám Ježíše Krista. Anebo také že se jedná o symboliku pěti písmen latinského slova mlčel jsem,“ připomíná jezuita a historik Miroslav Herold.
A jak to dopadlo s Václavem IV.? Plán vrahům nevyšel. Rybáři Janovo tělo našli jen o dva týdny později nedaleko Anežského kláštera a ještě za života následně sesazeného krále bylo pohřbeno na čestné místo ve svatovítské katedrále.
