Přes 170 let stará polární záhada je odkryta, odborníci našli vrak lodi HMS Terror
Tajemství zmizení Franklinovy polární výpravy je konečně rozluštěno. Badatelé po téměř sto sedmdesáti letech našli vrak lodi HMS Terror. Ta spolu s lodí Erebus hledala vodní cesty v Arktidě. Obě lodě ale beze stopy zmizely i s posádkou. Podle odborníků šlo o jednu z největších záhad historie polárních expedic.
Loď Erebus odborníci našli před dvěma lety. Terror ale vědcům pořád unikala. Plavidlo se totiž potopilo o téměř sto kilometrů jižněji, než historici předpokládali.
Obě plavidla v roce 1840 zamrzla v ledu severně od Ostrova krále Viléma. Ten se nachází za severním polárním kruhem v oblasti kanadské provincie Nunavut. Vraky obou lodí ale leží jižně od ostrova. Jak se tam dostaly, zůstává záhadou.
Tajemství ztracené lodi HMS Terror je odkryta. Podrobnosti poskytne Ondřej Novák z redakce Radiožurnálu
"Vypadá to, že část posádky mohla ještě lodí dále plout. Vrak lodi Terror je totiž výborně zachovalý. Má nepoškozené plátování trupu, a v oknech je dokonce stále sklo," popisuje vrak vedoucí Centra pro polární ekologii Josef Elster.
Terror je stále schopná plavby
Podle něj posádka před sto sedmdesáti lety dokonce zavřela okenice a spustila kotvu. Uvnitř se našly konzervy, nádobí i láhev vína. Podle Adraina Schimnowského, vedoucího výprav nadace Arctic Research Foundation, je stav lodi na dně moře tak dobrý, že kdyby se ji podařilo vytáhnout na hladinu a vypumpovat vodu, loď by nejspíš byla pořád schopná plout.
Odborníci spekulují, že část posádky se vydala na jih pěšky a druhá polovina se pokusila s lodí odplout. Bohužel, ani jedna skupina nenašla záchranu a kromě pár jedinců všichni zmizeli.
Po osudu Franklinovy výpravy pátrala v minulosti řada expedic. Našlo se ale jen pár poznámek a osobních věcí. Z nalezených rukopisů vyplývá, že v roce 1848 zbylo z původních 134 můžu už jen sto pět.
Přeživším na lodi Terror velel kapitán Francis Crozier, protože vůdce výpravy, John Franklin, zemřel o rok dříve. Zbytek posádky se vydal na jih směrem k Back River a doufali, že narazí na lovecké osady.
Z ostrova se nikdo nedostal
Z dostupných informací to ale vypadá, že nikdo z posádky se nedostal ani z Ostrova krále Viléma. Podle Elstera je to velmi nehostinné místo. Na druhé straně námořníci na zamrzlé lodi vydrželi rok a půl. Za tu dobu museli dvakrát přečkat tuhou arktickou zimu.
Na průzkum arktické oblastí vynaložilo úsilí mnoho mocností té doby, včetně Velké Británie. Důvod byl prostý, mořeplavci hledali takzvanou severozápadní cestu. To byla mořská trasa, kterou by lodě z Evropy mohly proplout do Asie.
Panamský průplav v té době ještě neexistoval a cestu kolem Afriky dlouho opanovali Portugalci. Ostatní obchodní lodě tak musely absolvovat dlouhou cestu kolem Ameriky a projet přes nebezpečný Drakeův průliv, což je oblast mezi Jižní Amerikou a Antarktidou.
„Setkáváme se tím, že severozápadní cesta se začíná kvůli oteplování otevírat. Na Svalbardu se třeba už utvářejí technické plány, kde budou přístaviště,“ řekl Josef Elster.