'Hobiti', trpasličí sloni a obří krysy. Evoluce jde na ostrovech vlastní cestou

Přibližně před 50 až 100 tisíci lety zažíval na indonéském ostrově Flores nejlepší období speciální lidský druh nazvaný podle svého původu Homo floresiensis. Jeho příslušníci lovili zvěř a vyráběli nástroje, podobně jako ostatní lidé. Na rozdíl od nich ale měřili něco málo přes metr.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rekonstrukce hlavy a ramen druhu Homo floresiensis (Smithsonian Museum of Natural History, Washington) | Foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0, Tim Evanson

Homo floresiensis měl na rozdíl od ostatních lidí té doby o hodně menší mozek, velké zuby, ustupující čelo a relativně velká chodidla. Výška těchto lidí se přitom pohybovala okolo 120 centimetrů. Čím to, že tito „hobiti“ měli tak malou výšku?

Někteří vědci to podle Science of Us přisuzují teorii známé jako ostrovní nanismus, podle níž život na ostrově způsobuje u zvířat zmenšování velikosti.

Kam se poděla kost z penisu? Známe odpověď, myslí si vědci

Číst článek

Hobiti z Floresu nejsou jediným příkladem nanismu. V Indonésii mohli lovit malé druhy slonů a na Kypru jsou k nalezení například ostatky trpasličího hrocha, který byl ani ne metr vysoký a zhruba 120 centimetrů dlouhý. A na Krétě v pravěku existoval i trpasličí mamut.

„Pozorování ukazují, že velká zvířata mají při vývoji na ostrově tendenci ke zmenšování, zatímco malá zvířata se zvětšují,“ říká Aida Gomez-Roblesová, antropoložka z Univerzity George Washingtona.

Důvod by mohl být celkem jednoduchý. V ostrovním ekosystému je většinou mnohem méně predátorů, než na v tom pevninském. Velká zvířata se tak začala zmenšovat, aby si na omezené ostrovní ploše vystačila s menším množstvím prostředků k přežití. Malá stavba těla Homo floresiensis tak byla v takovém prostředí výhodou.

Ostrovy mají i své giganty

V kontrastu s tím malá zvířata svou velikost na ostrovech často zvětšovala. Tím pádem pak mohla například používat tuk jako zdroj energie.

Mnoho příkladů tohoto ostrovního pravidla pochází ze stejného ostrova jako Homo floresiensis. Kromě lidských hobitů a trpasličích slonů zde žily nadměrně velké krysy dlouhé skoro půl metru nebo největší žijící ještěr varan komodský. Ten největší měřil 3,13 metru a vážil 166 kilogramů.

I přes několik příkladů se ale najdou odborníci, kteří toto ostrovní pravidlo neuznávají. V eseji Královské společnosti z roku 2007 se například píše, že neexistuje žádný jasný důkaz a pozorované vzorce jsou až moc odlišné.

 

Mohlo by vás také zajímat

Podezřelé projekty z ROP Severozápad: Projděte si v mapě jeden po druhém Podezřelé projekty z ROP Severozápad: Projděte si v mapě jeden po druhém

Celkem 541 projektů financovaných z evropských strukturálních fondů policejní vyšetřovatelé výslovně zmiňují v textu obvinění, na...

 
Hrozba jménem pivo. Na zdraví Čechů má horší dopad než jakákoliv jiná potravina, tvrdí studie Hrozba jménem pivo. Na zdraví Čechů má horší dopad než jakákoliv jiná potravina, tvrdí studie

Nemírné pití piva má podle nové studie zhoubný dopad na zdraví Čechů. Odborníci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity...

 
Bouřlivá noc v polském parlamentu. Konzervativci hlasovali, opozice a média zůstaly za dveřmi Bouřlivá noc v polském parlamentu. Konzervativci hlasovali, opozice a média zůstaly za dveřmi

Polský parlament zažil velmi bouřlivou páteční noc. Vládní strana Právo a spravedlnost obešla odpolední obstrukce opozice a přesunula...

 
O dotačních miliardách na severu rozhodovali Novák s Ježkem. Oslovovali je Kapitán a Pan velkomožný, píše policie O dotačních miliardách na severu rozhodovali Novák s Ježkem. Oslovovali je Kapitán a Pan velkomožný, píše policie

Aniž měli jakýkoliv oficiální vztah k dotačnímu úřadu, určovali Alexandr Novák a Daniel Ježek, kdo si na severu a západě Česka sáhne...

 
Kam se poděla kost z penisu? Známe odpověď, myslí si vědci Kam se poděla kost z penisu? Známe odpověď, myslí si vědci

Rychlost lidského páření může být zodpovědná za chybějící pyjovou kost. Alespoň to tvrdí výzkum zabývající se evolucí zmíněné kosti...

 
 

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme