Lachtana vycvičíte pomocí ryby, člověka prý pomocí lajku na sociální síti. „Jsme mnohem zmapovatelnější, než si myslíme,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál neurolog Martin Jan Stránský. Host Lucie Výborné upozorňuje například na velký vliv hraní videoher a mobilních telefonů na lidskou konverzaci.

Host Lucie Výborné Praha 15:15 28. května 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Funkční magnetická rezonance toho podle Stránského o vás zjistí hodně: jakou máte oblíbenou barvu, sexuální orientaci nebo třeba zda máte sklony k nevěře. Od takto detailních znalostí o člověku už je jen krůček k novému oboru dnešní doby – takzvanému neuromarketingu. 

„Například tvorba sociálních sítí dnes jde jen přes neuromarketing – přímo, nebo nepřímo. V určitých případech se dokonce měří hladina dopaminu v mozku, zvlášť programy z Facebooku byly přímo vytvořeny s tímto konceptem,“ upozorňuje odborník. Problematiku sociálních sítí a neurologie Martin Jan Stránský podrobně rozebral i v rozhovoru pro iROZHLAS.

„Náš vývoj je podmíněn dvěma základními potřebami: poznat zákony přírody a patřit do nějaké skupiny. Málokdo dokáže být šťastný sám,“ říká.

Důsledky přitom mohou být nedozírné. Obzvlášť když dojde na děti. „Stupidifikuje je to. Blbnou. IQ přestává růst, přestávají mít slovník, přestávají umět řešit problémy. Nedospějí,“ varuje.

„Spoléháme na technologii a internet, zapadáme do používání sociálních sítí. Takže nepoužíváme procesy, které jsme jako homo sapiens používali během předchozích 200 tisíc let,“ popisuje.

Změny na mozku

Změny, ke kterým v posledních letech v souvislosti s rozvojem technologií a sociálních sítí dochází, jsou už prý na mozku přímo viditelné. „A existuje přímá korelace s mírou používání. V určitých částech mozku doslova slábne neurochemická aktivita, určité struktury se zmenšují nebo mizí. Změny se dějí hlavně v bazální oblasti centrálního laloku.“

Dopamin za lajk. Sociální sítě jsou komerční veletrh a roste kvůli nim úzkost i deprese, říká neurolog

Číst článek

Významně tento proces ovlivňují i elektronické hry. „Videohry jsou úplně to nejhorší. Když se podíváme na celosvětovou statistiku, tak 50 procent veškerého času stráveného na kterékoli obrazovce je přes videohru,“ říká neurolog.

Pocit štěstí i mobily

Nejde prý ale jen o kognitivní schopnosti, které moderní technologie mění. Ale i o subjektivní pocit štěstí. „Naše děti jsou méně šťastné než my. A my jsme méně šťastní, než byli naši rodiče,“ upozorňuje Martin Jan Stránský. 

V rozhovoru se také věnuje otázce mobilních telefonů a jejich zákazů na školách. I pouhá přítomnost mobilního telefonu podle něj ovlivňuje konverzaci lidí.

„Řada studií potvrzuje, že jenom přítomnost mobilního telefonu snižuje kvalitu konverzace. A to hlavně kvůli tomu, že víme, že můžeme být kdykoli přerušeni. Takže věci se nerozebírají. To je jeden z důvodů, proč jsou mobilní telefony zakazovány na některých školách. Anebo je čím dál tím víc firem zakazuje při jednání,“ uzavírá.

Lucie Výborná, als, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít