Státní fond vymáhá od Agrofertu 5 milionů, které mu vyplatil neoprávněně. Kvůli dotacím hrozí i žalobou
Holding Agrofert musí státu vrátit pět milionů korun, které získal v minulosti na pojištění hospodářských plodin a zvířat. Po vnitřní prověrce k tomu došel Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který rozděluje národní dotace pro zemědělce. Suma byla podle něj čtyřem dceřiným firmám vyplacena neoprávněně, vymáhá ji proto zpět. Koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) vratku odmítá. Fond mu tak zaslal předžalobní výzvy.
Šlo o dotace určené pro nejmenší zemědělce, přesto na ně dosáhly i některé velké podniky. Konkrétně: ZEMOS, AGS AGRO České Budějovice, ZS Vilémov, SPV Pelhřimov.
Čtveřice zmíněných dceřiných firem Agrofertu v letech 2010 až 2013 inkasovala v rámci programu Podpora pojištění na státních dotacích dohromady pět milionů korun.
Nejdříve Primagra, teď Mlékárna Hlinsko. Agrofert podruhé zažaloval Evropskou komisi kvůli dotacím
Číst článek
Koncern z Babišových svěřenských fondů přitom dosahuje ročně stomiliardových obratů. A to je i důvod, proč nyní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vymáhá zmíněnou sumu od Agrofertu zpět. Dané firmy spadající do kategorie velkých podniků podle něj nesplnily dotační podmínky a na státní peníze tak neměly nárok.
Neoprávněně vyplacené dotace lesnický fond odhalil letos po interní kontrole. „PGRLF přistupuje k vymáhání veškerých podpor, které jsou v rámci průběžné kontrolní činnosti vyhodnoceny jako neoprávněné,“ uvedl k tomu pro iROZHLAS.cz ředitel právního úseku Ondřej Lomský. Na některé z těchto problematických dotací už dříve upozornil Deník N.
Zmíněným firmám Agrofertu proto byly podle Lomského „adresovány výzvy k vrácení vyplacené podpory“. Jenže koncern jakékoli pochybení odmítá a k tomu, že by podle fondu neoprávněně získané peníze vrátil, se nechystá.
„Probíhající řízení ze zásady nekomentujeme a stejně tak tomu bude i v tomto případě. Rádi bychom vás však ubezpečili, že jsme veškeré podpory čerpali dle platných podmínek PGRLF,“ reagovala na dotazy redakce manažerka komunikace a PR Agrofertu Adéla Čabayová.
Dohra u soudu
Lesnický fond přitom Agrofertu hrozí také soudním sporem – 11. června čtveřici dceřiných firem zaslal předžalobní výzvy.
Pokud tak holding částku dobrovolně nevrátí, pře se zřejmě posune před tuzemskou justici. „Ze strany PGRLF bude vyhodnocen další postup v závislosti na konkrétních okolnostech daného případu,“ pokračoval Lomský.
Celý spor má navíc pro Agrofert širší dopad. Tím, že nechce starší problematické dotace vrátit, se odstřihl od čerpání těch současných. Podle dotačních podmínek lesnického fondu nesmí mít žadatel o státní podporu nedoplatky vůči státu či dalším konkrétně jmenovaným institucím. A mezi ně spadá i PGRLF.
‚Ať nám ty jabloně vytrhají a odvezou.‘ Firma exministra Milka prohrála soud kvůli vrácení dotace
Číst článek
Stopku pro Agrofert potvrdil také podnikový právník Lomský, který údaje poskytl na základě informačního zákona. „PGRLF neposkytuje podpory žádným žadatelům, kteří nesplňují stanovené podmínky a ve vztahu k nimž by poskytnutí podpory zakládalo neoprávněnou podporu,“ uvedl k tomu.
Ve sporu přitom nejde o střet zájmů premiéra Babiše, ale o to, že dané podniky nesplňovaly v době žádosti o dotace status malých a středních firem, pro které byl dotační program určen.
Podle uživatelské příručky Evropské komise je malý a střední podnik firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). V případě, že se firma spojí s větší skupinou, daný status ztrácí a stává se velkou firmou.
Ze stejného důvodu nyní od Agrofertu vymáhá neoprávněně vyplacené dotace také ministerstvo zemědělství. Na podpoře spojené s ovocnými sady určené pro nejmenší farmáře získala trojice dceřiných firem Sady CZ, M+A+J a Lužanská zemědělská – podle resortu v rozporu s dotačními pravidly – celkem 5,5 milionu korun.
Dotační vratka nařízená ministerstvem se ale týká také dalších velkopodniků s miliardovými obraty. Peníze resort vymáhá od koncernu Úsovsko, v jehož čele stojí exministr za ANO Jiří Milek, či firem agrobarona Gabriela Večeři. Zmíněné podniky se vůči vymáhání dříve vyplacených dotací brání u soudu. A rozjel se kvůli tomu také audit Evropské komise.
