Češi si jezdí přivydělávat do Rakouska. Prodávají svou krev
Lidé z Moravských Budějovic a okolí si přivydělávají prodejem krve do ciziny. Obyvatelé hospodářsky slabého regionu využívají toho, že jim v nedalekém Rakousku dají za jeden odběr 20 eur a dalších 50 pak mohou získat jako bonus za věrnost.
Kamila a Martin mají sraz před supermarketem v Moravských Budějovicích. Oba jedou do Rakouska darovat krev – Kamila posedmé, Martin potřetí.
Začali prý jezdit ve stejnou dobu, ale Martin kvůli přípravě na maturitu několikrát vynechal.
„Mě k tomu přivedl bratranec, psal na facebooku, že jezdí a jestli chce někdo začít jezdit s ním. Tak jsem mu napsala, že bych jezdila,“ říká Kamila.
O to, jak lidé jezdí za peníze darovat krev do ciziny, se zajímal redaktor Michal Malý
Pro mladou dívku znamená cesta za hranice zajímavý přivýdělek. „Za každý odběr dostanete 20 eur a potom tam jsou ještě bonusy – 20, 30, 40, 50 eur,“ vysvětluje Kamila.
A to není všechno, když člověk přivede někoho dalšího, a ten přijde aspoň pětkrát, dostane za něj „zprostředkovatel“ dalších 30 eur.
Paní Drahomíře, matce Kamily, se počínání dcery moc nelíbí. „Já jsem jí to řekla, že s tím jako úplně nesouhlasím, a ona mi zase řekla, že je plnoletá, takže jezdit bude, a tím to tak nějak vesměs skončilo,“ stýská si paní Drahomíra.
„Já jsem nejčastěji ráda, že se vrátili v pořádku domů, a to je asi tak zásadní,“ dodává.
Výdělek, nebo dobrá věc?
Z Moravských Budějovic a okolí takto jezdí – soudě z neformálních vyjádření – možná desítky až stovky lidí. Většinou jsou to studenti a také lidé ze sociálně slabších vrstev, kteří si takto přilepšují k podpoře.
Domlouvají se přes facebook, kde vytváří skupiny a jezdí prodávat krevní plazmu hromadně. Zaprvé ušetří za benzín a roli zřejmě hraje i možnost získat zmiňovaný bonus.
Získaná plazma nejen od českých dárců je určená pro farmaceutický průmysl – na výrobu léků.
„Pokud lidi jezdí jenom kvůli tomu, aby měli peníze, a nic jiného je nezajímá, tak to určitě svým způsobem nemorální je. Částečně se určitě ty peníze hodí, ale částečně máme aspoň dobrý pocit, že také třeba pomůžeme,“ říká Martin.
Peníze však určitě hrají podstatnou roli. „Jestli to někomu pomůže, tak jo, ale ty peníze se hodí. Jestli se to dá brát jako přivýdělek, tak je to dobrá příležitost,“ konstatuje Kamila.
Jiná pravidla
Jistá kontroverze spočívá v tom, že v Rakousku smí dárce přijít až padesátkrát do roka a krev odebírají po 72 hodinách, tedy po třech dnech. To je oproti tuzemským pravidlům velká odlišnost, v České republice zákon dovoluje darovat plazmu maximálně jednou za 14 dní.
Navzdory tomu, že plazma se dokáže v těle obnovit do 48 hodin, většina českých lékařů a hematologů se domnívá, že zákon je u nás nastavený správně.
Má totiž chránit především dárce, protože plazma hraje v organizmu velmi důležitou roli i z hlediska obranyschopnosti.
„Člověk by si měl uvědomit, co to krevní plazma je a proč ji v organizmu máme. Krev ani krevní plazma nejsou voda. Je to koloidní roztok bílkovin, které mají v organismu velice důležitou roli. Krevní plazma zajišťuje obranyschopnost organismu, takže u toho, kdo donekonečna daruje plazmu, se to projeví na ztrátě obranyschopnosti organismu,“ říká vedoucí Odběrového střediska Třebíč Marie Dudíková.
S tím ale nesouhlasí Pavel Valoušek z firmy Europlasma, která odběry v Rakousku provádí:
„Darování plazmy v našich podmínkách je pro zdraví člověka neškodlivé. V Rakousku a u našich sousedů v Německu je frekvence třikrát za dva týdny. Naprostá většina dárců to snáší velice dobře, u některých může lehce poklesnout plazmatická bílkovina, ale vhodnou stravou a korekcí intervalů nedochází k žádným vlivům na člověka.“
Častý odběr podle primáře transfuzní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Víta Řeháčka snižuje kvalitu plazmy:
„Pokud jsou odběry častější než jednou za dva týdny, tak je v odebírané plazmě menší množství bílkovin a imunoglobulinů, protože za tři dny to organizmus nestačí uhradit.“
Vznik odběrového střediska pět kilometrů za hranicemi, kde pracuje ve velké míře český personál, kde mají dvojjazyčný facebook, lákají pomocí webových stránek v češtině a kde evidentně cílí na českou klientelu, vyvolává tedy celou řadu otázek.
Dolní Rakousy fungování kliniky prověří
Soukromou kliniku v Retzu teď chce podrobit důslednější kontrole dolnorakouský hejtman Erwin Pröll. Toho na problém upozornil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek z ČSSD.
„Poté, co jsem byl konfrontován s tímto problémem, pokusíme se to řešit na úrovni kontrol živnostenského úřadu, které můžeme provádět jako spolková země. Určitě se zaměříme na kontrolu dodržování předpisů na této klinice v Retzu,“ řekl Pröll.
Podle něj mají ale Dolní Rakousy omezené pravomoci, protože dodržování předpisů pro lékařská zařízení spadá do kompetence spolkového ministerstva zdravotnictví.
České ministerstvo zdravotnictví v tom, že si desítky až stovky Čechů pravidelně přivydělávají prodejem krevní plazmy v Rakousku, problém nevidí.
„Nemáme po ruce žádné informace o tom, že by ten jev byl nějaký masový. A když vycházím z toho, jak si stojíme ve výrobě krevních derivátů a krevních přípravků vůbec, tak v tuto chvíli to netvoří nějaký zásadní problém na trhu, respektive to netvoří žádný problém na trhu,“ reagoval náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).
