Hlavní je bydlení, práce a splácení dluhů, říká amnestovaný Mirek
Policie znovu stíhá více než třetinu vězňů propuštěných po loňské lednové amnestii. Na svobodu se tehdy dostalo kolem šesti a půl tisíce lidí. I přesto, že se mnohým z nich trest výrazně zkrátil, dostat se na svobodu tak trochu neplánovaně nebylo pro většinu z nich snadné.
Mezi těmi, kterým loňská amnestie ušetřila pobyt ve vězení, byl i sedmačtyřicetiletý Mirek. Odpykával si trest za neplacení výživného.
„Ve věznici bylo cítit napětí, protože amnestie byla vyhlášena, ale nikdo nevěděl, na koho se bude vztahovat, a začaly pracovat nervy. Pro některé lidi veliká naděje, pro jiné potom velké zklamání,“ vzpomíná s odstupem na první chvíle, kdy se o amnestii dozvěděl.
Mirek měl to štěstí, že mu příbuzní zajistili bydlení. To byl pro řadu nečekaně propuštěných první velký problém, který museli řešit. Z celkového počtu amnestovaných se jich do výkonu trestu vrátila zatím necelá tisícovka.
O to, jak se žije amnestovaným po roce od nečekaného propuštění z vězení, se zajímala Eva Rajlichová
„Můj názor je, že málo to není, ale rozhodně to třeba neodpovídá prognózám, které byly zmiňovány těsně po amnestii, že většina amnestovaných se do půl roku až do roka vrátí zpátky do výkonu trestu,“ hodnotí ředitel Probační a mediační služby Pavel Štern.
„Co se týká České republiky, tak příčiny recidivy jsou - alespoň z údajů, které máme k dispozici - poměrně dobře známy. Obrovským důvodem je zadluženost pachatelů.“
Právě návrat zpět do běžné společnosti do je podle odborníků i samotných bývalých vězňů to nejtěžší. Nečekané zkrácení trestu - podobné jako loňská prezidentská amnestie - většinu těch, co jsou za mřížemi potěší, ale o to dřív museli čelit třeba hledání nové práce.
Kvůli dluhům se mnoho bývalých vězňů vrací zpět za mříže
Číst článek
„Mám 147 adres, které jsem buď obvolal, kontaktoval přes počítač nebo i osobně. Někde vám řeknou, že se ozvou, neozvou, někdy to řekli přímo, někdy se už neozvali vůbec. Celkem byl dost velký problém, protože všechno v pořádku s tím, že jsem v oboru, s jakou praxí a co všechno jsem dělal, ale jakmile se dozvěděli, že mám záznam v trestním rejstříku, tak všichni dávali ruce pryč, protože se bojí,“ vysvětluje Mirek.
V současné době pracuje jako údržbář, jediné co ho prý trochu trápí je to, že dělá v kolektivu, kde výrazně převažují ženy. Mirkovi pomáhal s řešením jeho problémů mentor Roman Brejcha.
Amnestovaní vězni se vracejí zpátky za mříže, v Rapoticích už jich je 200
Číst článek
„Třeba Mirka vidím velice optimisticky. Je pro mě příklad chlapa, který se s životem dokázal porvat a věřím tomu, že jeho další život se bude ubírat směrem, aby byl spokojený. Má práci a je to velice houževnatý člověk, který minulost nechal tam, kde má být, a věřím tomu, že se v životě neztratí.“
Mirek také v současné době pracuje na splácení svých dluhů a do budoucna by si chtěl především udržet práci. Do vězení se - jak doufá - už nikdy nevrátí.
