Extrémně nevýhodné rychlé půjčky nabízí na Islandu firma spojená se dvěma Čechy. I když jsou zakázané

Předražené půjčky s vysokým úrokem a poplatky jsou na Islandu už šest let zakázané. V praxi ale fungují dál. Podle zjištění islandské televize a rozhlasu RÚV ve spolupráci s reportéry Radiožurnálu se na byznysu podílejí i dva čeští podnikatelé. Firmy podle islandských úřadů obcházejí tamní právo tím, že oficiálně sídlí v Dánsku a ve Velké Británii. Peníze ovšem půjčují Islanďanům.

Praha/Reykjavík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Šmakal na webových stránkách společnosti Kredia Group, kterou podle anglického obchodního rejstříku v roce 2017 zakládal | Zdroj: Repro Kredia Group

Získat rychlou nebankovní půjčku je jednoduché – stačí sedět doma, mít po ruce telefon a poslat SMS. A za nedlouho se už objeví peníze na účtu. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Markéty Chaloupské

Přesně na to lákají reklamy, které běží v islandské televizi.

Jenže reálně za to tamní obyvatelé zaplatí navíc poměrně hodně peněz. Islandští novináři spočítali, že když si tamní obyvatel půjčí 10 000 islandských korun na měsíc, roční procentní sazba nákladů (RPSN) přesahuje 5000 procent. A když chce splatit dřív – například za patnáct dní – činí RPSN až 35 000 procent.

Česká stopa

Ačkoliv taková půjčka odporuje od roku 2013 místním zákonům, v praxi systém běží. Oficiálně totiž firmy, které to umožňují, nesídlí na Islandu, ale v zahraničí. A jak zjistili islandští novináři ve spolupráci s Radiožurnálem, na byznysu se podílejí i dva Češi.

‚Půjčíte si 5000 a za týden zaplatíte o tisícovku víc.‘ Drahé mikropůjčky nezmizely ani po regulaci ČNB

Číst článek

Nebankovní půjčky poskytuje společnost eCommerce 2020, jež spadá do skupiny Kredia Group. Podle dokumentů z anglického obchodního rejstříku skupinu v roce 2017 zakládal český podnikatel Ondřej Šmakal, který v Česku působil v několika společnostech orientujících se právě na byznys malých úvěrů.

Mimochodem, v minulosti při výuce finanční gramotnosti online jako finanční poradce na YouTube radil, na co si dát pozor při uzavírání smlouvy o úvěru.

Sám o sobě tvrdí, že je zkušeným manažerem, který byl jednoduše zaměstnán. Aktuálně je Šmakal v Kredii ředitelem. V současné době je jediným oficiálním majitelem skupiny další Čech – Michal Menšík. Ten se v Česku věnoval hlavně slevovému byznysu.

Webové stránky společnosti Kredia v islandštině | Zdroj: Repro Kredia.is

‚Dotazu nerozumíme‘

Oficiálně skupina Kredia Group sídlí v londýnské administrativní budově ve 33. patře. Podle islandských novinářů je ale Kredia „virtuální klient“, to znamená, že tam nemá žádné zaměstnance ani tam nikdo nepracuje.

Pobočku má skupina i v Česku. Ani tady nikdo není. „Pan Šmakal sem občas chodí, dnes tu není a prosím odejděte,“ řekla Radiožurnálu recepční budovy v centru Prahy, kde sídlí další desítky firem. 

Obdobně nelze dohledat ani společnost eCommerce 2020 ApS, která sídlí oficiálně v Dánsku.

Odkud tedy skupina provozuje svůj byznys, je záhadou. Menšík i Šmakal žádost o rozhovor odmítli. Odkázali pouze na e-mailovou adresu a svého mediálního zástupce Dana Plovajka.

Čím víc si vyděláte, tím méně vám zbude. Kalkulačka sociálních dávek ukazuje absurditu exekucí

Číst článek

„Finanční služby společnosti eCommerce mohou využít občané nejen Dánského království, ale i přeshraniční zákazníci. Vašemu dotazu ohledně ‚vyhýbání se‘ islandské jurisdikci nerozumíme. Společnost eCommerce 2020 je společnost registrovaná v Dánském království, poskytující finanční služby dle platných dánských zákonů a legislativy Evropské unie v Dánsku,“ napsal Radiožurnálu posléze Plovajko.

Vysoká poptávka

Islandské úřady upozorňují, že skupina obchází ostrovní právo. „Pokud je marketing zaměřen na islandské spotřebitele, webové stránky jsou v islandštině, pak se na tento obchod vztahuje islandské právo,“ je přesvědčena právnička z Oddělení spotřebitelských práv Spotřebitelské agentury Islandu Matthildur Sveinsdóttir.

Zakázat ale takový byznys z „jiného“ státu není jednouché. Podle islandského novináře Ingólfura Bjarni Sigfússona neexistuje úřad, který by to měl v kompetenci. Budou tak zřejmě muset rozhodnout až soudy, pokud se na ně někdo z dlužníků obrátí a rozhodne se firmy kvůli půjčce zažalovat.

Faktem je, že – i přes podmínky – je po půjčkách vysoká poptávka. Problémy s jejich splácením pak mají zejména mladí lidé, většinou ženy.

Vymahači mají v pohledávkách 60 miliard a jde jim o strašně moc, říká Hůle z Člověka v tísni k exekucím

Číst článek

„Všimli jsme si, že to byla nejmladší věková skupina, která rostla velmi rychle. Skupina od 18 do 29 let. A chtěli jsme prozkoumat, co to způsobilo. A okamžitě jsme narazili na tyto tzv. rychlé půjčky,“ říká ombudsmanka pro ochranu práv dlužníků Ásta Sigrún Helgadóttir.

„Například v roce 2012 to bylo 5 % našich žadatelů, v loňském roce 27,3 %. A také, abych uvedla další příklad, tak ti, kteří žádají o zmírnění dluhu v této skupině, mají 80 % těchto půjček,“ dodává ombudsmanka.

Pro srovnání: zatímco podle islandských novinářů může roční procentní sazba nákladů přesáhnout 5000 procent, v Česku jsou to řádově stovky procent.

„Pět tisíc je hrozně vysoké číslo… Ono u mikropůjček je RPSN je obvykle vyšší než u standardních úvěrů, ale i u nich se v Česku RPSN pohybuje řádově ve stovkách procent,“ řekl Radiožurnálu Daniel Hůle, odborník na finanční gramotnost, oddlužování a exekuce ze společnosti Člověk v tísni.

Markéta Chaloupská, Janek Kroupa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme