K projednání žaloby na Klause pro velezradu zatím chybí 9 podpisů senátorů

Ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause v souvislosti s amnestií podepsalo už 18 senátorů. Aby ji mohl projednat Ústavní soud, chybí ještě 9 podpisů. Řekli to předseda ústavněprávního výboru horní komory Miroslav Antl a šéfka senátní ústavní komise Eliška Wagnerová.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl a šéfka stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl a šéfka stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová | Zdroj: ČTK

„Musí nás být 27 a je nás zatím, jak jsem se ráno díval, 18,“ potvrdil Antl. Experti sice příliš nevěří, že by žaloba měla naději na úspěch, ale podle Wagnerové by měla být podána i s tímto vědomím. Podobně to vidí i senátor za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan.

„Ústavní soud by měl každopádně vymezit, co všechno prezident může a nemůže. Do budoucna by to byl docela dobrý počin k tomu, aby následující prezidenti měli vymezené mantinely,“ vysvětlil Bublan.

Přehrát

00:00 / 00:00

Senátor za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan přibližoval dění v Senátu v poledních Ozvěnách dne

Žaloba, pokud by byla skutečně podána, by mohla být podle odborníku úspěšná, pokud by se podařily prokázat specifické skutkové okolnosti – například, že šlo o dopředu koupenou amnestii nebo o zásah cizí moci. Nic takového ale zatím nikdo netvrdí. „Z rozhodnutí samotného, podle mého soudu, se nic takového jako velezrada dovodit nedá,“ doplnil ústavní právník Jan Kysela.

Senátoři si dnes na veřejném slyšení v horní komoře chtěli hlavně vyslechnout řešení, jak zajistit, aby se takto provedená amnestie už neopakovala. „To znamená, zda-li to řešit cestou senátní, ústavní žaloby, nebo zda omezit právo prezidenta v rámci Ústavy České republiky,“ doplnil Antl.

Například děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch si české právo bez amnestie dokáže docela dobře představit. Ponechal by ale právo na milost. „Myslím si, že právo milosti je potřeba. Je to individuální posouzení konkrétních okolností,“ vysvětlil.

Prezidentská amnestie zastavila 327 nerozsouzených kauz

Číst článek

Ústavní právníci se vyjadřovali také k tomu, jaká byla role premiéra při spolupodpisu Klausovy amnestie. Došli k tomu, že nebyla pouze formální, jak Petr Nečas v prvních dnech nového roku říkal.

Prezidentskou amnestii v Senátu za vládu hájil pouze ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Rozhodnutí prezidenta republiky považuji za ústavní a zákonné. Považuji za naprosto legitimní diskuzi o tom, jestli je rozumné, správné nebo vhodné. Nicméně o ústavnosti tohoto kroku nepochybuji,“ zdůraznil.

Senátoři už navrhli Ústavnímu soudu zrušení nejvíc sporné části amnestie. To ale podle odborníků nepovede k tomu, že se trestní mašinérie s amnestovanými znovu rozjede.

Sám prezident Klaus se slyšení neúčastnil. Zopakoval, že by amnestii vyhlásil úplně stejně znovu. Díky novoročnímu pardonu se na svobodu dostalo 6,5 tisíce vězňů.

Martin Drtina, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme