Nejsme homofobové, ale soužití muže a ženy má exkluzivitu, říká lidovecký poslanec Výborný

  • KDU-ČSL se na sociální síti zeptala lidí, zdali si přejí chránit ústavou manželství jako svazek muže a ženy.
  • Asi čtyři tisíce lidí uvedly, že nikoli, pro bylo necelých sedm stovek uživatelů facebooku.
  • Strana poté napsala, že její „přesvědčení nezmění ani jedna anketa“.
  • „Mrzí mě útoky, že jsme homofobové. Opravdu ne. Nikdy jsem nebyl, nejsem a nebudu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz poslanec Marek Výborný.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek a poslanec Marek Výborný

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek a poslanec Marek Výborný | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Stanou se z registrovaných partnerů manželé? Vláda podpořila návrh manželství pro osoby stejného pohlaví

Číst článek

Vláda tento týden podpořila návrh, aby homosexuální páry mohly uzavírat manželství. Téma se tak okamžitě stalo agendou posledních dnů. Před pár dny se na facebooku KDU-ČSL objevila anketa s názvem „Chráníme rodinu. A co vy?“.

Lidovci položili lidem na sociální síti otázku, zda má být manželství muže a ženy chráněno Ústavou. „Rodina a manželství je pro nás něco úžasného, jedinečného a posvátného. A proto je musíme chránit! Nezpochybňujeme jiné svazky a jiné názory, ale manželství je pro nás svazek muže a ženy,“ zní doprovodný status k anketě.

Uživatelé facebooku se mohli vyjádřit následovně: pokud chtějí v Ústavě definovat manželství jako svazek muže a ženy, měli dát příspěvku palec nahoru, takzvaný „lajk“. V opačném případě - tedy proti návrhu - měli zvolit smajlíka „To mě štve“.

Anketa na facebooku KDU-ČSL. | Foto: Reprofoto, Facebook KDU-ČSL

Většina z diskutujících v komentářích takových návrh odmítla. „Kdyby partneři v registrovaném partnerství měli stejná práva jako manželé, tak si manželství klidně ochraňujte. Avšak v tuto chvíli, kdy to tak není, se chováme nefér nejen k lidem v takovém partnerství, ale také k dětem, které v takové rodině žijí,“ napsal jeden z nich. Jiní označovali návrh lidovců za návrat do středověku.

„Líbí se mi, že jste se nebáli vyjádřit názor takový, jaký je. Jen tak dál. Jasně formulované myšlenky jsou v dnešní době vzácné. Palec nahoru,“ zní například jeden ze souhlasných komentářů.

Prosadit to správné

Celkový výsledek v anketě vypadal následovně: uzákonit manželství coby vztah muže a ženy odsouhlasilo necelých 660 uživatelů. Podstatně více bylo těch, kteří byli proti - reakcí s mračícím se smajlíkem bylo kolem čtyř tisíc.

O dva dny později pak lidovci na facebooku napsali, že manželství je pro ně osvědčená hodnota. „Naše přesvědčení nezmění ani jedna anketa a ani doporučení vlády,“ uvedli na sociální síti.

Příspěvek, který se objevil dva dny po anketě na facebooku KDU-ČSL. | Foto: Reprofoto, Facebook KDU-ČSL

Server iROZHLAS.cz oslovil předsedu lidovců Pavla Bělobrádka s dotazem, proč anketu pořádali, a zdali je zajímá názor lidí.

„Vaše otázka je nekorektní. Anketa znamená, že nás samozřejmě a logicky názor lidí zajímá. Nejsme ale populisté, abychom prosazovali to, jaká je momentální nálada lidí, ale co je správné,“ odpověděl předseda Bělobrádek.

Zároveň zopakoval, že manželství muže a ženy je pro stranu hodnota, kterou je třeba chránit. Podle jeho slov je manželství tímto způsobem definováno i v občanském zákoníku (viz box vpravo).

„Konečně takto je i manželství definováno dlouhodobě v občanském zákoníku. Na tom nic neměníme, pouze tuto definici chceme ukotvit na ústavní úrovni jako v některých jiných zemích EU. Jsme konzervativní strana. Jakýkoli jiný svazek, a tím je nijak nezpochybňuji, by se neměl nazývat manželstvím. Takové je naše přesvědčení, proto o něm takto veřejně hovoříme.“

předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Na doplňující dotaz, co pro něj výsledek v anketě znamená a zda se jedná o momentální náladu, odpověděl: „Nepřekrucujte moje slova. Anketa na sociální síti je jen anketa na sociální síti. Stejně jako diskuse pod článkem je jen diskuse pod článkem. Nic víc, nic míň.“

Na svém oficiálním profilu se k věci vyjádřil i lidovecký poslanec Marek Výborný. Mimo jiné uvedl, že má „skvělou manželku a tři úžasné děti“, a že „rodina, která je postavena na manželství, je základem státu“. Ani jeho prý nepřesvědčí rozhodnutí vlády či názor na sociálních sítích. „Mám pocit, že v dnešní společnosti chce mít každý nárok na všechno. Je to skoro podobné tomu, jak kdybych se já ráno vzbudil a rozhodl se, že chci mít ženská práva.“

Článek pokračuje rozhovorem s poslanem Výborným:

Ve videu na vašem facebookovém profilu říkáte, že „těžko můžete za manželství označovat vztah dvou milujících se osob stejného pohlaví“. Proč to nejde?
Jsme přesvědčeni o tom, že manželství má jistou míru exkluzivity a je to svazek muže a ženy. Jakkoli nezpochybňuji jiné svazky, které existují - a je to dobře. Nemyslíme si ale, že by se měly nazývat manželství. To je pro nás principiálně nebo hodnotově svazek muže a ženy.

Což nic neříká o tom, jestli bychom neměli nějakým způsobem upravit současné právní nastavení vztahů osob stejného pohlaví tak, aby některé věci, které dnes nejsou dostatečně upraveny občanským zákoníkem, aby byly.

Jsme přesvědčeni, že manželství jako svazek muže a ženy může jako jediné - plnohodnotně ze všech modalit - naplnit funkce rodiny, tedy zejména přivést na svět novou generaci, vychovat ji v nenahraditelné mateřské a otcovské lásce a vzoru. Což nakonec osoby stejného pohlaví z logiky stoprocentně nemohou.

Nešťastná cesta

Takže manželství je podle vás o pohlaví a ne, řekněme, o souznění a lásce?
Manželství je samozřejmě o vztahu, lásce, citu, vzájemném respektu a životě dvou lidí. Ale jsme přesvědčeni o tom, že manželství je svazek muže a ženy. Pokud to bude svazek dvou osob stejného pohlaví, tak potom bychom to nenazývali jako manželství.

Ale celá ta debata je o tom, jak chápeme manželství. Rozumím tomu, že druhá strana nebo ti, kteří chtějí manželství pro všechny (že to není jenom záležitost muže a ženy a může to být svazek dvou mužů i dvou žen), to vnímají poněkud jinak než my. Domníváme se, že je to jen nějaký sociální nebo ekonomický svazek. Konstrukt.

Tedy registrované partnerství?
Například registrované partnerství, ano. Tak potom bychom to mohli nazývat jako manželství, ano.

Říkáme, že manželství je pro nás něčím víc. Že je to skutečně svazek tak, jak ho tradičně, historicky naše společnost vnímá a vzniklo tady. Debata je oprávněná. Jestli to, co se tady historicky nese, jestli je to věc tak zásadní a měla by být neměnná, anebo jestli to podléhá vývoji, trendům... A zda ten pojem můžeme relativizovat a rozšířit. Domníváme se, že nikoli. Respektuji názor opačný a jsem ochoten o něm diskutovat. I když jsme přesvědčeni o tom, že tato cesta není šťastná.

Pokud tvrdíte, že manželství je o citu, lásce a respektování se, ale zároveň říkáte, že je to výlučně pro vztah muže a ženy, to podle vás není v rozporu?
Myslím si, že určitě ne. To se nijak nevylučuje a mám veliký respekt a úctu k párům, které spolu žijí v registrovaném partnerství. Popravdě řečeno jich v tom registrovaném partnerství dneska mnoho nežije, ale to je na jinou debatu.

Pokud spolu žijí dva muži, dvě ženy, cítí k sobě lásku a žijí v krásném harmonickém vztahu, jsem ten poslední, kdo by to jakýmkoli způsobem chtěl kritizovat, hanit či říkat, že je to špatně. Určitě ne. Jen bychom takovému svazku neměli říkat manželství.

Může být oprávněná i nějaká debata o tom, jestli je v pojmu registrované partnerství dostatek důstojnosti. To já nedokážu posoudit. Nemusíme říkat „registrované partnerství“, ale „partnerské soužití“ nebo nevím jak. Je to ideová nebo filozofická debata o tom, jak manželství vnímáme.

A je to debata o tom, jak tomu svazku budeme říkat? Anebo o právech, které k jednomu či druhému institutu přináleží? V jedné reakci na facebooku jste napsal, že registrované partnerství „má vcelku podobná práva“. Čili nemá je stejná...
Ne, registrované partnerství nemá stejná práva. Třeba adopce možné nejsou.

To je podle vás správné?
U adopcí nejsem přesvědčen o tom, že by měly být umožněny z řady jiných důvodů, ale to je na jinou diskusi.

Řada dalších práv, pokud není dostatečně ošetřena například v občanském zákoníku, je samozřejmě potřeba upravit a určitě s tím nebudu mít problém to podpořit.

Mám na mysli třeba společné jmění nebo otázku dědění, vdoveckých důchodů. Možnosti, aby partner měl nárok na informace, pokud ten druhý leží v nemocnici... Navrhli jsme jednoduchou úpravu věty, že rodina, rodičovství a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona. Nic víc. Z toho nic nevyplývá. Žádné sankce, nic podobného.

Když o manželství mluvíte jako o hodnotě, která je založená na vztahu muže a ženy, tak vztahy muž-muž nebo žena-žena hodnotou nejsou?
Každý vztah dvou lidí, kteří se respektují, mají se rádi, je hodnotou. Pro mě stoprocentně. Ale není to svazek tak, jak ho vnímáme jako svazek manželství. To není o tom, že bychom ho nepovažovali za dostatečně důstojný, ale nenaplňuje základní atributy, které s sebou nese manželství, které je definováno jako svazek muže a ženy se všemi souvisejícími funkcemi nebo úkoly.

Čili taková soužití nestavíte na stejnou úroveň? Mluvil jste o „exkluzivitě manželství“. Tedy být heterosexuální znamená mít nějaké privilegium?
Manželství má privilegium. Nebo... „Privilegium“ je možná špatné slovo. Ale manželství je nějakým způsobem zakotveno jako základní svazek, který tvoří rodinu se všemi funkcemi, které rodina má mít. Aniž bych tím zpochybňoval právo na existenci dalších typů soužití nebo svazků, tak v tomto smyslu manželství muže a ženy má exkluzivitu, protože mimo jiné je schopno zajistit další generace. Což stejnopohlavní svazky dost dobře nemohou.

Nároková mentalita

V jednom příspěvku na sociální síti vám vytýkají, že možnost manželství upíráte těm, pro které varianta muž-žena nepřichází v úvahu. Nemůže to být diskriminační?
Přiznám se, že nečtu všechny příspěvky, ani na všechny nereaguju. Možná to je důsledek toho, že žijeme v jakési době, kterou můžu označit jako nárokovou mentalitu, kterou jsme si osvojili. Tedy, že máme nárok a práva na všechno, na co si vzpomeneme. Bez ohledu na cokoli.

Minulý týden mě vyděsilo, když jsem si přečetl návrh ministerstva spravedlnosti, že by bylo možné v zásadě pouze na základě prohlášení na matrice změnit si pohlaví. To mi přijde taky jako věc, která je až absurdní. Je to věc extrémní, ale jeden ze znaků toho, že chceme mít nárok na všechno. Nárok na manželství a pro všechny.

Kde tedy podle vás existuje hranice, pokud tomu rozumím dobře, co by pro gaye a lesby, případně další orientace mělo být zapovězeno? Tak jako u homosexuálů hovoříte o manželství.
Zapovězeno... To je možná slovo, které bych nepoužíval. Manželství jako institut by měl zůstat v jisté míře výjimečnosti nebo exkluzivity jako svazek muže a ženy. Nedomnívám se, že by měly být do našeho právního řádu zakotveny adopce párů stejného pohlaví. V tuto chvíli mě nic dalšího nenapadá, co by nebylo správné. Všechno ostatní jsou záležitosti právní, ekonomické, sociální, a tam je vhodné ty věci napravit, pokud to už dnes neupravuje například občanský zákoník.

Poměrně často se v reakcích také ozývalo, že to bude návrat do středověku. Psal to například zastupitel hlavního města Ondřej Mirovský (Strana zelených)...
Já tomu rozumím. Je to ideová debata. Předpokládali jsme, že to vyvolá velký ohlas. I negativní. Známe průzkum veřejného mínění, ale na druhou stranu jsme jako konzervativní strana, která vychází z určitých idejí a myšlenek, považovali za důležité na to upozornit. A nepovažujeme to za návrat do středověku, protože to bysme si museli říct, že v tom středověku žijeme aktuálně. Neděláme vlastně nic jiného, než že chceme potvrdit stávající praxi. A všichni víme, že nežijeme ve středověku.

Jak vypadají ženská práva

Na facebooku jste také psal, že je to podobné, jako kdybyste se vzbudil a chtěl ženská práva. Co to jsou ženská práva?
Jasně. Možná to nebylo úplně šťastné vyjádření. Samozřejmě muži a ženy jsou rovnoprávní. Ale například muž nemůže porodit dítě. Tak kdybych si vzpomněl, že chci mít tuto možnost a označil to jako právo, tak to přece není možné. Z přirozenosti. Toto jsem měl na mysli, ač to možná úplně nebylo pochopeno.

Na to se vás diskutující ptali, jestli existují mužská a ženská práva, jestli to zkrátka nejsou univerzální lidská práva.
Univerzální lidská práva... Opravdu jsem to asi nevyjádřil správně tím slovem práva. Ale pak jsou věci z přirozenosti dány ženám, nebo jsou jimi nadány ženy. A muž si těžko může přivlastnit to, co přirozeně náleží ženě.

Na oficiálním facebooku KDU-ČSL jste také pořádali anketu, jestli má být vztah muže a ženy coby manželství chráněn Ústavou, přičemž výsledek drtivou většinou zněl, že nikoli. Později jste na sociální síti napsali, že vaše přesvědčení nezmění ani jedna anketa. Co jste si z ní tedy vzali?
Vzali jsme si například to, že samozřejmě skupiny podporující změnu a úpravu jsou daleko čilejší na sociálních sítích než třeba naši členové, sympatizanti a podporovatelé. Což je věc známá a spíš je to na zamyšlenou směrem k nám.

Tu anketu bych nebral v tomto smyslu jako úplně relevantní. Na druhou stranu: když vycházíme z oficiálních průzkumů, což je pro mě relevantnější údaj než jedna anketa na sociální síti, tak to skutečně vychází tři čtvrtiny a jedna čtvrtina populace pro a proti, pokud jde o manželství. Ale přesto se nedomnívám, že by díky tomu měla být upřena debata. A proto jsme to dělali.

Jsou to hlasy lidí. Anketa či její výsledek pro vás nejsou relevantní?
Jistým způsobem je a přiznám se, že pro mě vůbec není překvapivý. Očekával jsem to, protože vím, jaký je většinový názor společnosti. My ale neděláme politiku na základě průzkumů veřejného mínění. My ji opravdu děláme na základě určitých ideových východisek a hodnot. Proto přijdeme čas od času i s tématem, o kterém víme, že nemá podporu většinové populace nebo že ho neprosadíme.

Mám třeba opačné reakce nejen na sociálních sítích. Lidé, kteří nesouhlasí či nesouzní s naším návrhem, ale oceňují, že jsme s tím přišli a že si stojíme za tím, co dlouhodobě jako konzervativní strana patřící do rodiny evropských lidových stran říkáme. Je správné upozornit na to, že existuje i opačný pohled než ten většinový.

A pokud se jedná o většinový pohled, jste přístupni upravit svá ideová východiska či postoje třeba tak, aby souzněly s většinovým názorem?
To bychom popřeli to, co říkám. Pokud máte nějaké ideje, myšlenky, ze kterých vycházíte, tak je nemůžete upravovat podle toho, jak se mění názor veřejnosti nebo veřejné mínění. To dělá Andrej Babiš (premiér a předseda hnutí ANO, pozn. red.). Vemte si příklad protikuřáckého zákona. Stačil jeden průzkum veřejného mínění a Babiš otočil a odmítl jakoukoli úpravu kuřáckého zákona. To lze samozřejmě dělat v nějakých drobnostech každodenní politiky, ale těžko v hodnotových otázkách.

Ptala jsem se na to, jestli reflektujete změnu ve společnosti.
Ano, reflektujeme. A přesto si myslíme, že je dobré zmínit a akcentovat i to, že to není ten jediný pohled a že se na manželství můžeme dívat i trochu jinak než většinová společnost. Pokud se ten názor prosadí, neznamená to, že s tím budu nutně souhlasit, ale respektovat to samozřejmě budu.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme