Firmy si přestávají najímat bezpečnostní agentury, aby kontrolovaly zaměstnance na neschopence. Tato praxe se rozjela asi před třemi lety - tedy když začali zaměstnavatelé platit náhradu mzdy. Teď se ale ukázalo, že bezpečnostní agentury jsou pro firmy drahé a málo efektivní. Ke kontrolám tedy společnosti používají buď vlastní lidi, nebo Českou správu sociálního zabezpečení

7:46 23. května 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy říká, že nejčastěji mají kontroloři problém s adresou a s tím, aby je lidi do bytu vůbec pustili:

„Dost často se zaměstnanci při kontrole vymlouvají a to, že spali či užívali nějaké léky. Dalším problémem je vyznačení režimu vycházek ze strany lékařů. Dosti často to tam není přesně specifikováno.“

Prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník říká, že detektivy využívají firmy spíš tehdy, když spor spěje k soudu:

„Je to v těch případech, kdy zaměstnavatel ví, že je to on, kdo má zaplatit nemocenskou a pracovník ho má bokem. V tu chvíli chce vědět, co se v době takzvané nemoci děje. Většinou se děje to, že ten člověk pracuje na něčem úplně jiném, někde jinde a tímto způsobem si získává placený čas.“

Podle Kameníka ale sledování nefunguje ve velkých městech: „Většinou se toto dobře provádí na venkově, kde jsou třeba výrobní podniky, do kterých lidé musejí dojíždět. Tam má ta kontrola i jiný efekt, protože se dá dohledat, co se děje dál. Spíš se to tedy aplikuje mimo velké aglomerace.“

Lenka Jansová, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít