Hygienickým stanicím chybí technické vybavení, na kterém závisí fungování chytré karantény
Online sdílení informací, spolupráce hygienických stanic na trasování kontaktů lidí nakažených koronavirem i aplikace, které v tom pomáhají. To má podle ministerstva zdravotnictví přinášet takzvaná chytrá karanténa. Tým, který novinky zavádí, ale u hygienických stanic naráží na jejich často zastaralé nebo chybějící technické vybavení. Některá pracoviště nemají podle jednoho z hlavních tvůrců chytré karantény Petra Šnajdárka ani datové připojení.
Hygienické stanice jsou od začátku epidemie koronaviru klíčové pro její zvládnutí. Na plány vlády ale nebyly technicky připravené. Chyběly počítače i mobilní telefony, říká hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Hygienické stanice se potýkají s nedostatkem lidí. Odborníky se nedaří najít i kvůli nízkým platům
Číst článek
„Krajské hygienické stanice jsou rozdílně vybavené touto technikou a souvisí to s tím, že jsou decentralizované. Za posledních 10 let se spíš sesekávalo, než že by se posilovaly kapacity. A s tím, že to nebyla priorita, souvisí i peníze, které do systému šly, zejména na rozvoj počítačově technické kapacity.“
Tým chytré karantény se to už skoro půl roku snaží podle zástupce armády Petra Šnajdárka řešit. „Evidovali jsme asi 380 požadavků, které postupně ukrajujeme, abychom to dali dohromady, protože to je napojené na praktiky, registry, databáze a podobně. Ten systém na to opravdu absolutně nebyl připravený, to není jen o jedné hygienické stanici, ale i o územních pracovištích, které má pod sebou, a ty jsou na různé úrovni. Jsou i takové, které třeba nemají datové spojení,“ vysvětluje.
Stanice nebyly prioritou
Nejhůř jsou na tom podle Šnajdárka pracoviště v méně osídlených oblastech, třeba na Náchodsku. Na problémy ale jeho tým naráží po celém Česku.
„Jednoznačně se musí posilovat IT schopnosti ústředen. Můžete si představit, že tam jsou ústředny z roku 1990 i starší, například pražská hygiena je v tomto na limitu a to je celý soubor technických řešení. Takže aby kolegyně měly vybavení adekvátní tomu, že budou mít schopnost třeba pracovat z domova nebo vzdáleně, proto jsme řešili napojování celého systému,“ říká.
To, že krajské hygienické stanice byly dlouho stranou zájmu, přiznává i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Řešily se nemocnice a podobně, ale krajské hygienické stanice tou prioritou nebyly. To se teď mění. My jsme tam dali peníze a budeme v tom pokračovat. Není to hi-tech vybavení, je to standardní vybavení tak, aby ty stanice fungovaly.“
Budou s trasováním pomáhat policisté? Hygiena to zvládá, ať dohlíží na nošení roušek, řekl Babiš
Číst článek
Z vlastních zdrojů
Techniku chce resort pro hygienické stanice nakoupit centrálně. Postupně sbírá jejich požadavky. Například pražská hygiena dostala 70 počítačů. Stanice hygieny v Moravskoslezském kraji by jich uvítala ještě víc.
„Snažíme se v rámci možností našeho rozpočtu průběžně obnovovat nákupy a pokud nám bude nabídnuta další možnost obnovy stávající techniky, určitě bychom minimálně 100 kusů notebooků využili,“ říká mluvčí stanice Aleš Kotrla.
Podobný požadavek mají i v Jihomoravském kraji. Ze 14 oslovených krajských hygienických stanic odpovědělo na dotazy o technickém vybavení sedm. Všechny musely od začátku epidemie dokupovat kromě počítačů třeba i mobilní telefony nebo sluchátka za stovky tisíc korun z vlastních zdrojů.
„Ony jsou samostatné subjekty, takže záviselo na každé stanici, jaké měla finanční prostředky a jak rychle dokázala obnovovat IT technologie,“ vysvětluje hlavní hygienička Jarmila Rážová.
14 hygienických stanic si ročně dělí z rozpočtu ministerstva asi 1,5 miliardy korun. Letos to kvůli epidemii bude o 200 milionů víc. Nákup techniky bude stát podle Rážové až 20 milionů korun.
