Pieta u památníku Milady Horákové připomene 61. výročí popravy političky
Milada Horáková je nejznámější obětí justičních vražd v komunistickém Československu. Zítra uplyne 61 let od doby, kdy představitelka České strany národně socialistické byla popravena spolu s dalšími třemi odsouzenými ve vykonstruovaném politickém procesu. Dnes odpoledne proběhne u pomníku doktorky Milady Horákové pietní akt. Zúčastní se ho i předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová.
Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistický režim i přes mezinárodní protesty popravil. V jednom z největších vykonstruovaných politických procesů padesátých let byli spolu s ní k trestu smrti odsouzeni také Oldřich Pecl, Jan Buchal a Záviš Kalandra. Dalších devět lidí bylo odsouzeno k doživotním trestům nebo trestům v rozmezí 15 až 20 let.
Historik Petr Koura připomněl, proč si komunistická strana mezi demokratickými politiky vybrala jako hlavní oběť Miladu Horákovou.
„Z dokumentů vyplývá, že existovalo několik scénářů během konstrukce toho procesu, kdo bude tou hlavou tajného záškodnického spiknutí. Proč si nakonec zvolili Miladu Horákovou – patrně aby dosáhli většího účinku, aby konstruktéři procesu ukázali, že se nezastaví skutečně před ničím, ani před tím, že popraví oblíbenou političku, matku nedospělého dítěte, ženu, která se zapojila do protinacistického odboje."
Proti rozsudku smrti nad Miladou Horákovou protestoval celý svět. Telegram prezidentu Gottwaldovi zaslal i nositel Nobelovy ceny - Albert Einstein. Komunistický režim s popravou pospíchal a vykonal ji brzy ráno, 27. června 1950.
Nezákonný rozsudek nad Miladou Horákovou byl zrušen v roce 1968, rehabilitována však byla až v roce 1990. Dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z padesátých let je tehdejší dělnická prokurátorka Brožová-Polednová.
V pondělí, v rámci Dne uctění památky obětí komunismu, se odehrají další pietní akce.
