Přejeme všem posluchačům klidné Vánoce
Český rozhlas přeje všem svým posluchačům hezké, klidné a radostné vánoční svátky. Opět přišly dny, kdy doceníme blízkost rodiny a přátel. Avšak i pro ty, kteří takové štěstí mít nemohou, přináší Český rozhlas paletu pořadů, z níž si může vybrat opravdu každý. Ctí duchovní i rodinný rozměr Vánoc. Přejme si, aby letošní Vánoce nebyly pro nikoho smutné, aby přinesly pro každého z nás zastavení a zamyšlení nad tím, co je v životě skutečně důležité a podstatné.
Přejeme klidné prožití Vánoc zejména těm z nás, kteří musejí Vánoce prožít ve zdravotnických zařízeních anebo na pracovištích.
Přestože slavení Vánoc je záležitostí světovou, má v různých jazycích pojmenování těchto svátků různý původ. Podle jazykových koutků Jaroslavy Hlavsové se většinou v názvu ozývá sám důvod k oslavě - Boze narodzenie, jak říkají Poláci, nebo rožděstvo podle Rusů.
Anglické pojmenování Vánoc Christmas obsahuje v základu také Kristovo jméno. Zajímavý i český název Vánoce. Pochází ze staroněmeckého Weihnachten, tedy svaté noci.
Půlnoc Štědrého večera je časem, kdy katolická církev slaví za mimořádného zájmu veřejnosti narození Ježíše Krista. Radost, která tajemnou, v lidové zbožnosti až pohádkově vypadající událost doprovází, vyplývá pro jedny z víry ve vtělení Boha - pro jiné pak z atmosféry odpuštění a vzájemného obdarovávání, které k Vánocům neoddělitelně patří.
Ke Štědrému večeru se neodmyslitelně pojí vánoční zvyky a kouzla. Svůj původ mají ještě v pohanských dobách. Nejčastěji jsou spojeny s pokusem nahlédnout do budoucnosti a z různých znamení vyčíst svůj osud.
Běžné je věštění osudu z jablka, rozkrojeného napříč po štědrovečerní večeři. Budoucnost se zjišťovala také z vlašských ořechů. Buď přímo z jádřince nebo se pouštějí skořápky se svíčkami v umyvadle. K nejstarším vánočním zvykům ale určitě patří lití olova a svobodné dívky házely pantoflem.
