Reforma VŠ počítá s financováním dle kvality, slučováním škol a školným

Z vysokých škol by mělo vycházet o něco méně studentů, ale řada z nich lépe připravených pro praktický život než doposud. A také si ovšem za svoje vzdělání zaplatí, i když třeba až poté, co studium ukončí a budou si moct sami vydělávat. Mimo jiné, tak si představují pozorovatelé dopady návrhu reformy vysokých škol, se kterým dnes vystoupilo ministerstvo školství.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr školství Josef Dobeš | Zdroj: ČTK

Školy by se nově měly rozčleňovat podle typu vzdělávání na výzkumné, vzdělávací a profesně orientované. Jednotlivé školy by uzavíraly smlouvy se státem. Akademici by měli dostat širší pravomoci, ale s tím i větší odpovědnost.

Podle ministra Josefa Dobeše jsou hlavními cíli reformy větší konkurence vysokých škol a konkurenceschopnost absolventů, jasně garantovaná lepší kvalita vysokých škol, popřípadě optimalizace jejich sítě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr Josef Dobeš představil reformu vysokých škol ve Světě o druhé. Hostem byl i předseda studentské komory Rady VŠ Miroslav Jašurek

„Vysokoškolský zákon nenovelizujeme, ale po 6 letech ustavičné práce jsme připravili úplně nový, který má několik funkcí. Chce lépe nastavit parametry mezi jednotlivými subjekty v akademickém světě – rektor, rada a senát - dát větší kompetence těmto subjektům a zároveň od nich chtít větší odpovědnost,“ zdůraznil ministr ve Světě o druhé.

Druhou věci je podle jeho slov lépe měřit kvalitu vysokých škol. Jak řekl, stávající oborová akreditace je nedostatečná a nestačí ani stávající lidské zdroje. „To znamená, chceme dát kompetenci vysokým školám pro vnitřní akreditaci. Každá vysoká škola si musí nastavit své měření kvality, a pak zavést institucionální akreditaci přes profesionální agenturu.“

„Třetí věc je, že se chceme bavit o financování VŠ. Přechod od kvantity, placení na hlavu studenta, přes kvalitativní prvky; ten poměr měnit, ale zejména dát vysokým školám výhled na 5 let v podobě kontraktovaného financování. A poslední věc je diverzifikovat vysoké školy, to znamená ty, že kterých vycházejí bakaláři pro praxi, až po ta centra excelence, která dělají skutečně kvalitní, excelentní výzkum,“ nastínil hlavní body reformy ministr školství.

Výhrady nejen proti školnému

Do června příštího roku by ministerstvo chtělo připravit paragrafované znění nového zákona o vysokých školách. Akademici se ale postavili proti zavedení školného, bojí se zadlužování studentů. Výhrady mají i studenti.

„To, o čem hovořil pan ministr, to znamená konkurenceschopnost, podpoření kvality vysokých škol a tak dále, to se těžko udělá jedním zákonem nebo přijetím nějakého jiného předpisu. To je dlouhodobý proces, na kterém musí spolupracovat jak stát, tak vysoké školy, tak další společenské sféry, musejí si navzájem vycházet vstříc. Tím, že se přijme jeden zákon, se na tomhle nic nezmění,“ uvedl ve Světě o druhé předseda studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

Za největší problém reformy považuje to, že podle něj nezohledňuje a nereflektuje zkušenosti ze zahraničí. Jako příklad uvedl zavedení správních rad, složených kromě akademiků i ze zástupců regionů a firem, které mají na školy dohlížet. „Tady se ministerstvo zcela jednoznačně inspiruje zahraničími zkušenostmi, o kterých se prostě nedá říci, že by byly vysloveně pozitivní,“ poznamenal Jašurek.

Tomáš Pavlíček, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme