Rozhodnutí vedení ODS zrušit tři oblastní sdružení vyvolává ve straně nové rozpory
Části ODS se nelíbí zrušení tří pražských oblastních sdružení strany. Výkonná rada, která rozhodla o rozpuštění buněk kvůli náboru takzvaných černých duší, podle nich porušila demokratické principy. Další zase mluví o vnitrostranickém boji uvnitř ODS.
Vedení ODS rozhodlo o zrušení oblastní organizace v Praze 4, Praze 12 a Praze - západ včera večer. Některé občanské demokraty ale zpráva zaskočila. Proti se vyjadřují zejména lidé z vedení postižených organizací, kteří tvrdí, že o netransparentním náboru takzvaných mrtvých duší nic nevědí.
Například vlivný podnikatel Ondřej Palounek, který šéfoval své mateřské organizaci v Praze 4, tvrdí že šlo o blesk z čistého nebe. To, že organizace nabírala nové členy netransparentně, popírá.
Vývoj situace v ODS jsme v Ozvěnách dne rozebrali s komentátorem ČRo Petrem Hartmanem.
„Je to samozřejmě naprostý nesmysl. A jestli tohle někdo prezentoval výkonné radě, tak těm lidem do obličeje vědomě lhal. Přiznám se, že jsem oficiálně žádné vysvětlení neslyšel,“ řekl.
Zrušení stranických buněk kritizují i někteří zákonodárci občanských demokratů. Nad rozhodnutím výkonné rady se podivil například bývalý předseda pražské organizace ODS Boris Šťastný nebo Jiří Janeček, který zakládá uvnitř ODS takzvanou pravou frakci.
Kroky vedení naopak podporuje senátor a bývalý předseda organizace v Praze 12 Tomáš Grulich. „Já jsem to i inicioval. Tam poměrně nestandardním byla celá oblast převolena,“ vysvětlil.
Je to likvidace oponentů a kritiků, brání se oblastní sdružení
Občanští demokraté ze zrušených pražských sdružení se odmítají smířit se svým koncem. Výkonná rada podle nich rozhodla ve snaze zbavit se nepohodlných oponentů.
„To je dneska trend, když chcete někoho v něčem jakoby pošpinit a najít si záminku, že je špatný a proč ho vlastně likvidujete, a nepřiznat, že je to kvůli jeho svobodnému názoru, který má v ODS právo projevit, i když je rozdílný s vedením, tak se samozřejmě označí za velrybáře, za kmotra, za spojence těchto kmotrů a jiným podobným způsobem,“ brání se šéf sdružení v Praze 12 František Ryba.
Zatímco vedení ODS mluví o očistě strany, zrušená oblastní sdružení krok vnímají jako odplatu za kritiku na adresu premiéra Petra Nečase po prohraných volbách.
Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko si myslí, že se jedná spíše o součást mocenského boje než o odplatu. Více informací přináší také redaktorka Martina Spěváčková
Šéf buňky v Praze 4 Pavel Caldr označil rozhodnutí výkonné rady dokonce za pošlapaní demokratických principů. „Naše zrušení považujeme za likvidaci vnitrostranických oponentů. Tlaku rozhodně neustoupíme, nehodláme mlčet,“ prohlásil.
Oblastní sdružení popírají, že by účelově nabírala své členy. Po vedení ODS požadují vysvětlení a obrátit se chtějí i na smírčí výbor strany, případně také na soud. Místopředseda ODS Jiří Pospíšil jim ale moc šancí nedává, stejně jako další členové vedení ODS.
„Jsem přesvědčen, že u smírčího výboru případně u jiných instancí vedení ODS obhájí svůj postup,“ uvedl Pospíšil.
Zrušení oblastních sdružení je výrazným zásahem do struktury ODS
Podle komentátora ČRo Petra Hartmana jde v souvislosti s vývojem v ODS o důkaz toho, že spory ve straně dál pokračují a ODS dosud neměla čas na to tyto problémy řešit.
„Protože se dostala tak trochu neplánovaně k moci po volbách v roce 2010. Zároveň předseda Petr Nečas nemá jako premiér tolik času na dění ve straně. Veřejným tajemstvím také je, že v ODS je křídlo, které není nakloněno Nečasovi, není nakloněno tomu, co se děje v Praze, že je primátorem Bohuslav Svoboda, který se snaží měnit zaběhnuté mechanismy,“ přiblížil.
Upozornil, že zrušení tří pražských oblastních sdružení je výrazným zásahem do struktury ODS. „Nejde o místní sdružení, ale jsou to oblastní sdružení a tam už jde o stovky členů,“ vysvětlil.
Takzvané velrybářské praktiky, tedy nábor lidí, kteří se za nějakou úplatu stanou rychle členy strany, aby pomohli zvolit určité vedení, se podle komentátora nedějí jen v ODS, ale i v jiných politických stranách.
„Je to jednak zapříčiněno tím, že strany jsou personálně velmi chabé. Nábor několika nových členů pak může výrazně vychýlit rovnováhu, která tam panuje. Lidé v Česku se nyní do stran příliš nehrnou. Takže je netradiční, když do místního sdružení najednou vstoupí několik členů. Navíc pokud mají vazby na nějakou firmu či sportovní klub, je to podezřelé,“ uvedl komentátor.
