Šéf poslanců ČSSD Ibl neměl získat bezpečnostní prověrku
Podivných prověrek Národního bezpečnostního úřadu přibývá. Radiožurnál získal informace o tom, že šéf poslanců sociální demokracie Petr Ibl, který může číst ty nejtajnější informace, tuto prověrku pravděpodobně neměl vůbec získat. V minulosti totiž podnikal s vysokým důstojníkem Státní bezpečnosti Jaroslavem Vondruškou, který měl úzkou vazbu na sovětskou tajnou službu KGB.
Právě tento fakt je podle vnitřních pravidel NBÚ považován za závažné bezpečnostní riziko a důvod neudělení prověrky. Potvrzuje to bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý. "Já se domnívám, že aspoň se mi zdá moc otevřených zdrojů, takže tato osoba by v žádném případě tuto bezpečnostní prověrku neměla dostat," uvedl Devátý.
Navíc výsledky Iblova pohovoru na Národním bezpečnostním úřadu a psychotesty nedopadly podle informací Radiožurnálu zrovna nejlépe. Přesto mu úřad, respektive jeho bývalý ředitel Tomáš Kadlec bez potíží povolil přístup k těm nejtajnějším informacím.
Ibl dnes informace Radiožurnálu nepopřel. Domnívá se ale, že prověrku získal v souladu se zákony. "S panem Vondruškou jsem nikdy nepodnikal, v roce 1995 jsme byli zaměstnanci jedné firmy," řekl agentuře ČTK. Dodal, že v prosinci 1995 z této firmy odešel a od té doby se s Vondruškou neviděl ani o něm neslyšel.
Petr Ibl byl blízkým spolupracovníkem nynějšího premiéra Stanislava Grosse. Po určitou dobu, kdy byl Gross ministrem vnitra, mu Ibl dělal náměstka. Poslední dva roky je šéfem poslanců ČSSD. Letos v létě se o něm uvažovalo jako o možném ministru vnitra.
Je rovněž místopředsedou sněmovního branného výboru, členem parlamentní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky a šéfem sněmovní komise, na kterou se mohou se žádostí o pomoc obracet občané, jimž státní orgány neumožní nahlédnout do svazků bývalé tajné komunistické policie, tedy Státní bezpečnosti.
NBÚ používá dvojí metr
Podobným způsobem proběhla například i prověrka českého velvyslance na Filipínách Stanislava Slavického. Toho komunistická kontrarozvědka naverbovala v roce 1987 a později jej ve svých evidencích vedla jako agenta.
Jeho svazek byl koncem roku 1989 skartován - také díky tomu Slavický vyhrál soudní při o takzvanou neoprávněnou registraci ve svazcích StB. Pracovník NBÚ, který Slavického prověřoval, vydání prověrky nedoporučil, díky Kadlecovi ji ale nakonec získal.
Dnes už je veřejným tajemstvím, že rozhodnutí bezpečnostního úřadu podléhala v některých případech politickým zájmům. Když se někteří zájemci o prověrku na nejvyšší stupně neoficiálně dozvěděli, že ji nedostanou, žádost stáhli. Posléze požádali o novou na nižší stupeň utajení.
Podle poznatků Radiožurnálu jde například o bývalého generálního sekretáře Jana Kavana Karla Srbu, tajemníka Miloše Zemana Karla Heřmana nebo náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola.
Radiožurnál také nedávno upozornil na podivné okolnosti prověrky poslance ODS Jana Klase. Klas prověrku nedostal a současný ředitel NBÚ Jan Mareš mu vyšel vstříc až v odvolacím řízení. Právě kvůli Klasově případu se rozhodla ze své vůle opustit úřad šéfka odboru personální bezpečnosti Jana Špízová. O svém rozhodnutí ale nechce hovořit.
Skutečnost, že NBÚ, respektive jeho bývalý šéf Tomáš Kadlec mnohdy podlehl politické objednávce, dokládají slova jeho bývalé zaměstnankyně Jitky Šmídové. "Ředitel se vlastně zajímal o průběh té prověrky a samozřejmě potom o finální výsledek, a byl to on, kdo ve finále výsledek změnil. Byl to on, kdo vydal pokyn musí se napsat na vydání."
Kadlec odmítl na dotazy Radiožurnálu odpovědět, jak sdělila Šárka Bérová z tiskového odboru státního podniku Čepro, který dnes Kadlec vede. "Pan generální se nebude vyjadřovat k otázkám NBÚ," vzkázala mluvčí.
Současný šéf NBÚ Jan Mareš spekulace o politických tlacích při udělování prověrek rozhodně odmítá. "Považuji to za vyloučené. Tento úřad je nezávislý a samozřejmě já jsem přesvědčen o tom, že k žádným politickým tlakům jak za bývalého ředitele, tak ze mého působení v úřadu nedocházelo," prohlásil Mareš.
Devátý: Úřadu by prospěla hloubková kontrola
Bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý proto míní, že by NBÚ prospěla hloubková kontrola všech podezřelých prověrek. "Stálo by za to, aby se prozkoumaly veškeré prověřovací metody a způsoby, a hlavně aby se takzvaně hráblo do těch doposud prověřených osob. Byli bychom asi velmi překvapeni, kdo prověrku dostal a kdo ne a z jakých důvodů."
O podobné kontrole už ostatně před časem hovořil i lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský poté, co Radiožurnál zveřejnil fakta, za jakých podmínek získal prověrku exkancléř současného premiéra Stanislava Grosse Pavel Přibyl.
Ředitel NBÚ Jan Mareš ale namítá, že pokud už byly prověrky jednou vydány, je možné toto rozhodnutí zvrátit, jen když se objeví nové skutečnosti. V každém případě prověrky neplatí natrvalo - podle zákona se musí vždy po pěti letech zopakovat.
