Stížnost ministryně spravedlnosti Benešové možná ukončí stíhání miliardáře Tykače

Stíhání miliardáře Pavla Tykače možná zastaví stížnost ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešové. Podle ní udělal chybu Vrchní soud, když rozhodl o obnovení Tykačova stíhání v kauze vytunelování CS Fondů. Informoval o tom deník Právo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministrině spravedlnosti Marie Benešová | Foto: Filip Jandourek

Obnovení vyšetřování Pavla Tykače schválil Vrchní soud kvůli novým důkazům loni v lednu. Podle Marie Benešové ale soudci neřešili všechny předložené materiály:

„Nezahrnuli tam takzvané opominutelné důkazy, které měl soud k dispozici, když rozhodoval o obnově. Ty nebyly předloženy senátu, který rozhodoval.“

Stížnost ministryně dostal na stůl Nejvyšší soud. „Stížnost po porušení zákona byla doručena 3. ledna. Kdy padne rozhodnutí, nelze sdělit, protože je to tu skutečně pár dnů,“ potvrzuje mluvčí Petr Knetig.

Pokud soud stížnosti vyhoví, znamenalo by to konec stíhání Pavla Tykače. Miliardář je podezřelý z toho, že se podílel na vytunelování více než miliardy korun z majetku CS fondů.

Jeden ze symbolů privatizace

Pavel Tykač začínal jako technik v TOS Čelákovice, před tím vystudoval ČVUT. V roce 1990 začal dovážet a prodávat výpočetní techniku a o rok později založil se třemi partnery firmu Vikomt. Ta se v první polovině devadesátých let stala jednou z největších na trhu. Svůj podíl po 4 letech prodal, koupil Regiobanku v Hradci Králové a tu později prodal IPB. Získané peníze použil k založení finanční skupiny Motoinvest a spolu s dalšími podílníky se vrhl do obchodování s cennými papíry.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podnikatelské aktivity Pavla Tykače představila Jitka Hanžlová

V té době vstoupil do povědomí veřejnosti s heslem "akcionáři plaťte". Šlo o skupování akcií od drobných akcionářů. Motoinvest se tak snažil rychle - a takzvaně nepřátelsky - převzít privatizační fondy. Získal významné podíly v deseti investičních fondech a několika bankách včetně Agrobanky a Plzeňské banky. A také v řadě výrobních podniků.

V roce 1996 se pokusil ovládnout tehdy ještě státem většinově vlastněnou Českou spořitelnu. To vyvolalo tvrdý střet mezi skupinou Motoinvest a Českou národní bankou. Výsledkem bylo vyhlášení nucené správy nad Agrobankou. Motoinvest rychle rozprodal svá aktiva a stáhl se z akciového trhu. Podle odhadů vydělal Pavel Tykač na prodeji Motoinvestu několik miliard korun.

V roce 1999 byl poradcem tehdejšího ministra financí sociálně demokratické vlády Ivo Svobody. A v rozhovoru pro Radiožurnál tehdy připustil:

„Jsem si vědom toho, že jsem vnímán za kontroverzní osobu. Upřímně řečeno, většina lidí, kteří se pohybovali ve světě byznysu jako já, nebo kteří zastávali, řekněme, významnější posty, jsou vnímány více, či méně považováni za kontraverzní osobu, ale to je asi velmi relativní."

Pak se věnoval obchodům na akciovém trhu. Například na obchodech se akciemi ČEZu měl podle některých pramenů vydělat až 10 miliard korun. V roce 2006 byl spolu s dalšími pěti lidmi obviněn z vytunelování CS fondů v roce 1997. Svoji účast ale vždy popíral.

V posledních letech je jeho jméno spojováno s energetikou. V roce 2006 koupil poloviční podíl v Mostecké uhelné společnosti - dnes Czech Coal. O tři roky později ovládl těžební firmu s doly na Mostecku celou. Část podílu loni prodal svému příteli Janu Dienstlovi.

Jakub Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme