V Česku začíná seniorboom, informuje Mladá fronta Dnes
Silné poválečné ročníky začaly brát penzi a Česká republika zažívá seniorboom, píše Mladá fronta Dnes. Právo se zabývá situací v policii v souvislosti s novým služebním zákonem. Češi už podle Hospodářských novin adoptovali tisíce dětí na dálku. Lidové noviny konstatují, že domácí lektoři jsou teď na roztrhání.
Česko zažívá nový jev: místo babyboomu, který země poznala po válce a v 70. letech, přichází seniorboom. Mladá fronta Dnes informuje o tom, že důchodců loni přibylo nejvíce za posledních deset let a s největší pravděpodobností jich nebylo víc nikdy v historii země. V desetimiliónové zemi teď žije milión 420 tisíc starobních důchodců.
Penze se vyplácejí z toho, co platí zaměstnanci nyní. Na jednoho důchodce teď připadá 2,5 zaměstnance. S růstem počtu seniorů a délky života roste i problém, kde brát peníze. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že důchodová reforma, o které se politici už dlouho dohadují, ještě pár let nezačne. Jenže státní rozpočet začne mít kvůli penzím velké problémy odhadem za osm let.
I přes nespokojenost mnohých policistů s novým služebním zákonem a s ním spojenými platovými výměry se zatím jejich hromadný úprk do civilu nekoná - zjistilo dnešní Právo. Vedení policie naopak očekává, že letos se díky masové náborové kampani podaří po několika letech naplnit stavy.
Jestli ale všechno půjde tak dobře, není jisté. Mnozí policisté totiž zatím s případnou výpovědí vyčkávají až na to, jak budou vypadat jejich výplatní pásky v prvních měsících roku. Ti nejvíc nespokojení jsou pochůzkáři nebo členové motorizovaných jednotek, píše deník Právo.
Před rokem a půl vláda vyhlásila velkou akci na pomoc přetížené a zastaralé dálnici D1, nejdůležitější spojnici mezi Prahou a Moravou. Jak ale píší Hospodářské noviny, řidiči dnes zjišťují, že bude trvat ještě velmi dlouho, než se "dé jednička", kterou pravidelně ochromují nehody nebo sněhové kalamity, stane bezpečnou a rychlou dálnicí. Podle odborníků to může být klidně až za 15 let.
Za to, že se na D1 stanou ročně tři tisíce nehod, ale nemůže jen obrovský provoz. Podle loňského průzkumu Ředitelství silnic a dálnic totiž řidiči nedodržují předpisy, a to ani když sněží nebo je náledí. Každý desátý řidič jezdí více než stotřicítkou, rychleji než je dovoleno jely také skoro dvě třetiny kamionů.
A ještě jeden pohled do Hospodářských novin: Adopce na dálku se stávají v Česku v posledních třech letech stále oblíbenějšími. Pomoc míří nejčastěji do Indie a afrických států. Adoptovat si dítě na dálku je podle socioložky Jiřiny Šiklové pro Čechy i trochu trendová záležitost. Stále více si uvědomují, že jsou bohatí a peníze posílají na charitu.
I přesto, že peníze od dárců pomáhají rychle na konkrétních místech, adopce na dálku mají i svá úskalí. Jak potvrzují humanitární pracovníci, je složité vysvětlit místním lidem, proč zrovna jejich dítě není zařazeno na adopci. Děti si i navzájem závidí. Proto už nabízí podporu celých rodin a komunit, doplňují Hospodářské noviny.
Lidové noviny píší, že přijímací zkoušky na střední školy znamenají žeň pro soukromé učitele. Mezi nimi jsou vysokoškolští studenti, ale i mnoho kantorů základních nebo středních škol, kteří si chtějí doučováním přilepšit k nízkému platu. Obvyklá sazba za hodinu doučování se pohybuje kolem 150 až 200 korun. Kantoři a studenti si tak mohou přijít na slušné peníze.
Zákon chápe doučování jako jeden ze způsobů podnikání, a doučovatelé by tak správně měli mít vlastní živnostenský list a ze svých příjmů platit daně. Jenže to se neděje. Zjistit, jestli si někdo vzal peníze za doučování, je pro úřady nemožné. Rodiče dětí si totiž vynaložené peníze nemohou odečíst z daní, a tak je nic nenutí, aby učitelům vydávali stvrzenky. A doučovatele zase nic nenutí, aby o něco takového žádali, uzavírají Lidové noviny.
