V severozápadních Čechách začíná rekultivace
Likvidace ekologických škod v severozápadních Čechách, které způsobily důlní společnosti, je na spadnutí. Do oblasti by totiž měly přijít první peníze, které zástupcům kraje slíbila vláda. Krajina by se sice díky těmto penězům měla změnit, ale důležitější je vznik nových průmyslových zón, bytů a pochopitelně i pracovních příležitostí.
Do severozápadních Čech míří první peníze na rekultivaci krajiny. Letos oblast dostane tři z vládou slíbených 15 miliard korun. Ministerstvo průmyslu, podle Karla Grögra z tiskového odboru navrhuje, aby se v první fázi využilo jedno ustanovení horního zákona. "Ten ukládá těžebním organizacím zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou ale zároveň jim ukládá povinnost vytvářet za tímto účelem finanční rezervu. Zákonná povinnost vytvářet tuto rezervu je uložena od roku 1991. Většina porovozovaných dolů však provádí těžbu několik desítek let a podle tehdejších ekonomických nástrojů nemohla být tato finanční rezerva vůbec tvořena. Proto současná právní úprava umožňuje využít prostředky Fondu národního majetku České republiky."
Vláda peníze vyčlenila z privatizačních příjmů - měly by přispět ke zlepšení života v oblastech postižených težbou. Vládní zmocněnec Vlastimil Aubrech Radiožurnálu vysvětlil, co si stát od tohoto kroku slibuje."Za prvé ta krajina je poškozená a za druhé útlumem těžby budo propouštěni horníci a tak naše snaha byla právě z těchto prostředků na dobu 10 let vytvořit 1500-2000 pracovních míst."
Na vládu se ale může zlobit severní Morava. Ta peníze stále nedostala. Na rozdíl od severozápadních Čech je jejich uvolnění vázáno na existenci konkrétních projektů. Podle šéfa odboru životního prostředí ostravského kraje Hynka Orsága je právě v této podmínce zásadní problém. Realizaci projektu komplikuje také přesné určení místa a rozsahu staré ekologické zátěže. "Příslib v obecné rovině byl řečen, ale bude problematické diskutovat o nějakých konkrétních sumách nebo o nějakých konkrétních plochách. Takové plochy by se našly, ale faktem je, že stanovení míry coby měl krýt stát a co by měl krýt třeba spoelčnost OKD, by byla nesmírně problematické."
Je jasné, že získávání peněz na rekultivace následků důlní těžby je otázkou politickou. Kromě vládního slibu a státního fondu životního prostředí, však existují i mezinárodní fondy - například ISPA, ze kterých se dají peníze také získat.
Ministr financí Jiří Rusnok ale s touto výtkou nesouhlasí. Tvrdí, že první peníze na ekologické projekty budou ještě letos."Pokud půjde všechno optimálně, tak ještě v letošním roce by mělo být několik významných projektů schváleno. Řádově můžeme hovořit o několika málo miliardách, které mohou býti vyčerpány v letošním roce, spíš postupně v letech následujících."
Dost možná, že po odpoledním zasedání vlády budeme moudřejší. Ministři by se totiž uvolňováním peněz ne likvidaci starých ekologických škod měli zabývat.
