V závěrečném čtení projednají poslanci nový občanský zákoník

Poslanci dnes mají na programu schválení občanského zákoníku. Revoluční norma prošla ve sněmovně do třetího čtení, pro které koalice svolala mimořádnou schůzi, aby se tak vyhnula opozičním obstrukcím.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spolutvůrce návrhu Karel Eliáš vystoupil 9. května v Praze na tiskové konferenci k návrhu nového občanského zákoníku | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Kodex civilního práva má přes 3 tisíce paragrafů a je v něm začleněno mnoho dosud samostatných zákonů. Řídit bychom se podle těchto nových pravidel měli od ledna 2014.

Obsáhlému civilnímu kodexu přitom opozice mimo jiné vytýká, že nenavazuje na stávající normu. Podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce vnese nová úprava do právního řádu zmatek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního Interview Radiožurnálu byl Karel Eliáš, spoluautor nového občanského zákoníku

„To, co je negativní podle mého názoru, je, že je takzvaně diskontinuitní. To znamená: nenavazuje na zaběhlé instituty. Já myslím, že měnit by se mělo to, co nefunguje. Měly by se měnit věci, které nefungují a nahrazovat je lepšími. Ne měnit něco jenom proto, že to vzniklo v době, se kterou nechceme dnes mít nic společného,“ konstatuje Jeroným Tejc.

Spoluautor nového občanského zákoníku Karel Eliáš se obává pozměňovacího návrhu, který představil poslanec Stanislav Pulčák.

„To je návrh na změnu paragrafu 552, jejíž podstatou by bylo, že smlouvy o věcných právech k nemovitostem, jako převody vlastnictví, zřizování věcných břemen, zástavního práva a podobně, by měli sepisovat pouze notáři a advokáti. Což si myslím, že je velmi nebezpečná změna, která může vyvolat docela velké negativní dopady, jednak v ekonomice, a jednak i v životě normálních občanů,“ uvedl v Ranním Interview Eliáš.

Nový zákoník je potřeba

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil si ale stojí za svým: moderní společnost 21. století potřebuje moderní občanské právo. Stávající zákon z 60. let podle něho u takového nároku neobstojí.

„Není dostatečně upravena náhrada škody. Otázka náhrady škody je v českém právu opravdu hanebná. Podívate-li se na výši a formy náhrady, pak jsme opravdu na chvostu Evropy a nemůžeme se srovnávat se západní Evropou,“ dodává Jiří Pospíšil.

Martin Drtina, Marína Dvořáková, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme