Velký pátek je podle tradic nejtišším dnem v roce. V kostelech na znamení smutku nezvoní zvony
Pokud jste měli v plánu na Velký pátek prát, zametat nebo třeba péct, tak to raději nechte na jindy. Podle lidových tradic je Velký pátek dnem zákazů. Křesťané si připomínají utrpení Ježíše Krista, jeho cestu na vrch Golgota, ukřižování a taky pohřeb. Velký pátek je v Česku státním svátkem od roku 2016.
Pro věřící je Velký pátek jedním z nejvýznamnějších dnů Velikonoc i celého roku. Dodržují půst, tiše rozjímají a od tří hodin odpoledne chodí na speciální obřady - právě v tento čas byl totiž Ježíš podle historických pramenů ukřižován, říká kněz Tomáš Halík.
„Uctívá se kříž jako symbol Kristova utrpení. Také zaznívají takové velké přímluvy za všechny lidi,“ vysvětluje pro Radiožurnál.
V kostelech na znamení smutku nezvoní zvony a na oltářích chybí výzdoba. Velký pátek je spojený i s lidovými zvyky – lidé by třeba neměli pracovat na poli ani nikomu půjčovat žádné věci z domácnosti.
„S takovými předměty by se dalo čarovat. Velký pátek je v lidové kultuře jedním z nejvíce magických dní v roce. Podle lidové víry se země otevírala, aby odhalila na krátkou dobu ukryté poklady,“ říká etnoložka Markéta Slavková.
Na Velký pátek budou obchody otevřené. V pondělí ale zůstanou až na výjimky zavřené
Číst článek
Takový poklad prý lidé poznají podle zářícího kapradí nebo světla vycházejícího ze skály. Pokud se pro něj ale člověk vydá, měl by se včas vrátit. Když se za ním totiž skála zavře, dostane se ven až příští rok.
Podle pověsti se na Velký pátek také na několik hodin otevírá hora Blaník ukrývající blanické rytíře. S Velkým pátkem byly dřív spojené i různé očistné rituály.
„Na Velký pátek vstávali lidé před východem slunce a odcházeli se umýt k potoku. Děvčata zase stírala v osení rosu,“ vysvětluje Slavková.
A někde zase chlapci vytahovali pomocí zubů kamínky z potoka. Věřili, že se tak vyhnou bolestem zubů a zajistí si zdraví po celý zbytek roku.
