Vláda podpořila reformu správního soudnictví
Vláda na dnešním zasedání schválila prodej 40 procent akcií České pojišťovny jejímu majoritnímu akcionáři, skupině PPF. Vláda se také snaží lépe chránit občany před průtahy nebo nepřiměřenými zásahy úřadů návrhem zákona o správním soudnictví a pomáhá i sám sobě: jednodušší vymáhání pohledávek státu má umožnit nový exekuční řád. Kabinet také přislíbil ČSA a dalším českým leteckým společnostem, že uhradí případné škody na jejich majetku způsobené teroristickým útokem nebo podobným násilným činem.
Vláda schválila prodej 40 procent akcií České pojišťovny jejímu majoritnímu akcionáři, skupině PPF. Ta získá 30,25 procenta akcií pojišťovny v držení Fondu národního majetku a deset procent, které vlastní ve shodě jednající Komerční banka. Oznámil to ministr financí Jiří Rusnok s tím, že kabinet prodá podíl FNM i KB za 3750 korun na akcii. Stát by měl peníze obdržet v nadcházejících týdnech.
Správní soudy by měly lépe chránit občany před průtahy nebo nepřiměřenými zásahy úřadů. To je jeden ze záměrů zákona o správním soudnictví, jehož návrh dnes schválila vláda. Podle mluvčího kabinetu Libora Roučka dosud platná právní úprava byla nevyhovující, a toho si všimla i Evropská komise, která Českou republiku za tento nedostatek opakovaně kritizovala. Podle Libora Roučka návrh zákona zejména upravuje základní obecné principy pro rozhodování soudů ve správním soudnictví, zřizuje Nejvyšší správní soud, stanoví pravomoci a příslušnost soudů a upravuje řízení v tomto oboru soudnictví.
Státu by měl pomoci nový exekuční řád, který má umožnit jednodušší a účinnější vymáhání pohledávek státu. Návrh dnes schválila vláda a v nejbližších dnech jej doručí parlamentu. Podle Roučka se pro všechny úřady mají sjednotit podmínky pro exekuční řízení a rozšířit by se měly i nástroje pro vymáhání dluhů. "K tomu návrh zákona zejména určuje, který ze správních úřadů vede vymáhací řízení a je tedy úřadem exekučním. Dále určuje způsoby exekuce, které může ten správní úřad podle povahy vymáhané povinnosti použít. Rovněž stanoví sankce za nesplnění uložených povinností."
Vláda přislíbila ČSA a dalším českým leteckým společnostem, že uhradí případné škody na jejich majetku způsobené teroristickým útokem nebo podobným násilným činem. Podle ministra dopravy Jaromíra Schlinga kabinet postupoval obdobným způsobem jako vlády jiných zemí. Pojišťovny totiž hromadně vypověděly smlouvy s leteckými aeroliniemi a výrazně snížily plnění pro případ válečných nebo teroristických událostí. "Na tuto skutečnost reagovali vlastníci letadel tím, že řekli, že za těchto podmínek svá letadla nepustí do vzduchu, reagovaly i vlády celé řady zemí a řekly, že za těchto podmínek nepustí nedostatečně pojištěná letadla do svého vzdušného prostoru. Lhůta pro vyřešení tohoto problému vyprší o půlnoci ze čtvrtka na pátek takže prakticky ze dne na den jsme připravili materiál, kde jsme požádali vládu aby vyslovila svoji určitou garanci že uhradí případné škody nad tu pojistnou částku, pokud by se něco takového našim dopravcům přihodilo."
Vláda se také rozhodla, že navrhne parlamentu změnu Ústavy. Novela základního zákona souvisí s přijetím tzv. Římského protokolu, který předpokládá vytvoření Mezinárodního trestního soudu. Ten by měl podle mluvčího kabinetu Libora Roučka stíhat nejzávažnější porušení mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. "Římský statut si vyžaduje změny v tom smyslu, že dojde k omezení uplatnění zvláštních podmínek pro trestní stíhání prezidenta republiky, členů zákonodárného sboru a soudců ústavního soudu a dále by mělo dojít i k omezení pravomoci prezidenta udělit milost právě ve vztahu k Římským statutem zakotveným zločinům proti mezinárodnímu společenství."
Policii může v případě potřeby posílit až 1500 vojáků české armády včetně jejich techniky. Umožní to nařízení vlády, které kabinet schválil na návrh ministra vnitra Stanislava Grosse. Podle něj rozhodnutí souvisí se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními, které naše úřady přijaly po teroristických útocích ve Spojených státech.
Vláda schválila návrh novely zákona o sociální potřebnosti. Ta má motivovat k práci lidi, jejichž případný pracovní příjem by se pohyboval kolem životního minima. Při žádostech o sociální podporu nemá být podle návrhu brán v úvahu celý příjem žadatelů, ale jen 70 procent z něj. Žadatelé by tak neměli ztratit nárok na sociální dávky.