Benešovy dekrety v Evropském parlamentu
Zahraniční výbor Evropského parlamentu schválil drtivou většinou hlasů rezoluci k rozšíření Evropské unie. Dohodl se také na kompromisu textu k problematice Benešových dekretů. Pasáž návrhu rezoluce k Benešovým dekretům vznikla jako společné dílo dvou nesilnějších klubů - lidovců a socialistů. Text připomíná názor české vlády a parlamentu, že dekrety nemohou vytvářet nové právní vztahy.
V normální řeči to znamená, že na jejich základě není možné někomu vyvlastnit majetek nebo ho zbavit občanství. Rezoluce však také připomíná, že Evropský parlament si nechává vypracovat analýzu, zda určité části dekretů nejsou v rozporu se současnou legislativou evropské unie. Pokud by existující české právo včetně dekretů obsahovalo diskriminační prvky, které nejsou v souladu s legislativou EU, Česko by je muselo odstranit, uvádí se v dokumentu.
O poválečných výnosech prezidenta republiky bude plénum Evropského parlamentu jednat v polovině června. Co z jednání nejspíše vzejde, to řekl Českému rozhlasu britský poslanec Evropského parlamentu Philip Whitehead. "Myslím si, že bychom měli sepsat rezoluci Evropského parlamentu. Mělo by v ní řečeno, že přijímáme společné usnesení pana Zemana a Verheugena, že Benešovy dekrety nejsou předmětem předvstupních jednání České republiky do Evropské unie a nebudou řešeny ani po vstupu. Pokud právní experti najdou v dekretech nějaké nesrovnalosti, budou se řešit bilaterálně."
Jeden z největších odpůrců Benešových dekretů - poslanec a předseda Sudetoněmeckého krajanského spolku Bernd Posslet - pro Český rozhlas zhodnotil debatu v Evropském palamentu. "Diskuse o Benešových dekretech je v Evropské unii stále větší a větší. Otázka bnešových dekretů znovu vyplula na povrch v souvislosti s událostmi kolem konfliktu v Kosovu. Právě tehdy se totiž začalo diskutovat o vyhnáních, o etnických čistkách."
