Evropské listy kritizují Sarkozyho
Pozornost zahraničního tisku se stále obrací k Libyi. Ale nikoli kvůli propuštěným bulharským zdravotnicím, které tam čelily trestu smrti. Terčem kritiky je francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Sarkozy podle mínění některých novin začíná hrát sólovou hru bez pokusu o širší dohodu s partnery v Evropské unii. Za vším jsou, jak obvykle, velké peníze, píše rakouský Die Presse. Podle listu čeká v Libyi na investory nejméně 35 miliard dolarů, které chce Tripolis vložit do opravy infrastruktury pochroumané dlouhotrvajícími mezinárodními sankcemi.
"Dodáním jaderného reaktoru v rámci dohody o globálním partnerství si Francie zase zajistila místo na výsluní. To, že by se měl elektrický proud vyrobený v jaderné elektrárně využívat na odsolování mořské vody, je prazvláštní nápad. Rakousko by mohlo nabídnout Kaddáfímu smysluplnější návrh. Vyměňovat ropu za vodu v poměru jedna ku jedné," píše Die Presse.
Jaderné reaktory, mají být totiž dva, jsou trnem v oku také německému tisku. Ten upozorňuje, že i navzdory polepšení, které Kaddáfí předvedl, je dodávka jaderných technologií poněkud riskantní. Libye podepsala dohodu o nešíření jaderných zbraní a dodatečný protokol o neohlášených návštěvách kontrolních misí Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
"To všechno nakonec udělal i Írán. A tamním mulláhům to vůbec nezabránilo v tom, aby vyvinuli bez zábran technologie využitelné pro vojenské účely a aby vodili kontrolní agenturu za nos. Toto vědomí totiž zcela znehodnocuje protiargument, že je zapotřebí odměňovat státy, které se zřeknou vojenského využívání atomu. A otevře se jim cesta k civilnímu využití. Rozmrzelost nad Sarkozyho iniciativou je tedy úplně na místě," píše německý Frankfurter Allgemeine Zeitung.
A z německého tisku ještě jednou, ale na jiné téma... V německo-francouzských vztazích to za éry "Merkelová-Sarkozy" poprvé skřípe. Píše to ve svém komentáři německý list Süddeutsche Zeitung. Naráží tak na nevoli Berlína právě vůči zmiňované francouzsko-libyjské smlouvě, která má Kaddáfího režimu vynést jaderný reaktor. Jsou tu ale i další třecí plochy.
I přes ujišťování na vrcholné schůzce v Toulouse neběží německo-francouzské soukolí příliš hladce. Neustále se objevují třenice, nedostatek komunikace a názorové rozdíly, píše Süddeutsche Zeitung. Zpočátku spolková vláda oceňovala podporu, kterou jí Sarkozy poskytl při složitých jednáních na summitech v Heiligendammu a Bruselu.
Že se po návratu domů nechal francouzský prezident oslavovat jako skutečný "architekt dohody," vzal Berlín na vědomí. I způsob, jakým Sarkozy prosadil za nového šéfa Mezinárodního měnového fondu svého kandidáta, ještě francouzskému politikovi prošel. A to i přesto, že sice informoval mnoho různých vlád, jen tu berlínskou jaksi ne, všímá si německý list a pokračuje.
Sarkozy vytyčuje francouzské zóny vlivu cílevědomě a bez velkých konzultací. Navíc rád položí Německu nějaký ten kamínek do cesty. V Berlíně jsou teď zvědaví, jakou pozici zaujme další velký evropský hráč - nový britský premiér Gordon Brown. Londýn tradičně vnímal fungující německo-francouzskou spolupráci se smíšenými pocity. Tony Blair se svého času pokusil tuhle vazbu rozbít. Když nepochodil u Gerharda Schrödera, zkusil to v roce 1998 se Jacquesem Chirakem. V bretaňském Saint-Malo přišli s evropskou obrannou iniciativou, která tehdy Německo zaskočila. Duch ze Saint-Malo by v Berlíně neradi znovu zažili, končí svůj komentář Süddeutsche Zeitung.
Světový tisk komentuje i americkou kosmonautiku, ale tentokrát trochu z jiného úhlu pohledu než jsme zvyklí. V žádném případě totiž neoslavuje úspěchy amerických astronautů.
Za překvapivé a děsivé považuje zahraniční tisk oznámení americké kosmické agentury NASA, že do kosmu létají silně opilí astronauti. Například britské Timesy píší: "Skandál podkope naděje NASA na získání větší finanční podpory od vlády. Už teď bojuje s nedostatkem peněz. Před sebou má ale seznam dalších patnácti misí raketoplánů do roku 2010 a dokončení výstavby Mezinárodní vesmírné stanice, opravu Hubbleova teleskopu, přistání člověka na Měsíci do konce příštího desetiletí a pak cestu na Mars," vypočítávají britské Timesy.
