Švédsko 3:7 Česko

Hollande s Merkelovou chtějí v Kyjevě a Moskvě začít nová mírová jednání

Francouzský prezident a německá kancléřka zamířili do Kyjeva a zítra budou pokračovat do Moskvy, aby dali nový impulz mírovým jednáním o Ukrajině, kde se před dohodu o příměří dál stupňují boje. Diplomatickou iniciativu ohlásil prezident Hollande. Zmínil i to, že Francie je připravena pomoct Řecku, a připomněl francouzské snahy v boji proti terorismu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident François Hollande

Francouzský prezident François Hollande | Foto: European Parliament

François Hollande si od návštěvy slibuje především vyřešení krize. Na konferenci vysvětlil důvody, proč s německou kancléřkou míří na Ukrajinu a poté i do Moskvy.

Především naznačil, že je jednoznačně proti, aby se Ukrajina stala členem Severoatlantické aliance. Zároveň je i proti vyzbrojování ukrajinských jednotek proti separatistům. Podle něj je jediné možné řešení v tuto chvíli to diplomatické.

Přehrát

00:00 / 00:00

Francouzský prezident Hollande s německou kancléřkou Merkelovou míří na Ukrajinu a do Ruska s diplomatickou iniciativou

Ale zdůraznil, že i diplomatické řešení může mít svůj konec a hranice. Potom by přicházelo v úvahu jiné řešení, jehož součástí by mohlo být i vyzbrojování ukrajinských sil. Hlavní důvod cesty je pokusit se nastartovat mírové rozhovory a dát diplomacii poslední šanci.

Podle Jiřího Schneidera, analytika z Pražského institutu bezpečnostních studií a bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, je těžké si představit, že by se francouzský prezident a německá kancléřka vrátili s prázdnýma rukama:

„Dávají v sázku svou prestiž. Na druhou stranu to znamená přiznání krachu minských rozhovorů. A přiznání, že se skutečně nejedná o nějaký vnitroukrajinský konflikt, ale o konflikt ukrajinsko-ruský. Formát jednání to jen dokládá.“

Schneider je přesvědčen, že plán Hollanda a Merkelové byl předem komunikován s oběma stranami a proto nebude v Kyjevě ani v Moskvě překvapením:

„Je jisté, že mají připravené jednak nějaké hrozby, zpřísněné sankce, otázka zbraní na Ukrajinu. Na druhou stranu je otázkou, jaké ústupky může nabídnout ruská strana a Putin, aby si zachoval tvář.“

„Bude také zajímavé, co nebude součástí té dohody. Obávám se, že dohoda ponechá stranou otázku anexe Krymu. Za úspěch bude pokládáno i to, že se konflikt zmrazí. Což samozřejmě problém jen odsune do budoucnosti,“ dodává Schneider.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk upozornil, že Kyjev zahraniční snahy vítá, případné mírové dohody ale nechce přijmout jen tak:

„Potřebujeme dosáhnout míru. Ale nikdy nepřistoupíme na něco, co by narušovalo celistvost, suverenitu a nezávislost státu, stejně tak jako možnost být součástí evropského společenství.“

Mluvilo se o krizi v Řecku i terorismu v Africe

Prezident Hollande se na tiskové konferenci dotkl i vývoje v eurozóně. Poté, co Evropská centrální banka včera večer oznámila, že nebude přijímat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry řeckým komerčním bankám.

Francie je v těchto dnech v úzkém kontaktu s novým řeckým premiérem Tsiprasem. Hollande není pro odpuštění dluhů, ale pozice Francie se v posledních dnech mění a francouzský prezident to jasně demonstroval prohlášením, že jeho země podporuje Řecko ve snaze o nové projednání dluhu.

Souhlasil s dalšími jednáními a řekl, že Francie je Řecku připravena pomoci. Znovu zopakoval, že politika úspor nemá budoucnost a není řešením současné situace.

Přehrát

00:00 / 00:00

O diplomatické iniciativě francouzského prezidenta a německé kancléřky v Kyjevě a v Moskvě mluvil Jiří Schneider, analytik z Pražského institutu bezpečnostních studií

V souvislosti s domácím děním ve Francii François Hollande řekl, že bezpečnostní opatření budou trvat a je třeba proti terorismu bojovat.

Zmínil se také o situaci na předměstí a řekl, že všichni občané mají stejná práva. Podle něj je třeba předejít tomu, aby se z takových oblastí rekrutovali radikálové.

Mluvil také o snahách v boji proti terorismu za hranicemi Francie. Podle jeho slov je Francie připravena pomoci africkým zemím, aby byly schopné bránit se proti teroristickým sektám, jako je Boko Haram, samy.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme