Hollande s Merkelovou chtějí v Kyjevě a Moskvě začít nová mírová jednání
Francouzský prezident a německá kancléřka zamířili do Kyjeva a zítra budou pokračovat do Moskvy, aby dali nový impulz mírovým jednáním o Ukrajině, kde se před dohodu o příměří dál stupňují boje. Diplomatickou iniciativu ohlásil prezident Hollande. Zmínil i to, že Francie je připravena pomoct Řecku, a připomněl francouzské snahy v boji proti terorismu.
François Hollande si od návštěvy slibuje především vyřešení krize. Na konferenci vysvětlil důvody, proč s německou kancléřkou míří na Ukrajinu a poté i do Moskvy.
Především naznačil, že je jednoznačně proti, aby se Ukrajina stala členem Severoatlantické aliance. Zároveň je i proti vyzbrojování ukrajinských jednotek proti separatistům. Podle něj je jediné možné řešení v tuto chvíli to diplomatické.
Francouzský prezident Hollande s německou kancléřkou Merkelovou míří na Ukrajinu a do Ruska s diplomatickou iniciativou
Ale zdůraznil, že i diplomatické řešení může mít svůj konec a hranice. Potom by přicházelo v úvahu jiné řešení, jehož součástí by mohlo být i vyzbrojování ukrajinských sil. Hlavní důvod cesty je pokusit se nastartovat mírové rozhovory a dát diplomacii poslední šanci.
Podle Jiřího Schneidera, analytika z Pražského institutu bezpečnostních studií a bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, je těžké si představit, že by se francouzský prezident a německá kancléřka vrátili s prázdnýma rukama:
„Dávají v sázku svou prestiž. Na druhou stranu to znamená přiznání krachu minských rozhovorů. A přiznání, že se skutečně nejedná o nějaký vnitroukrajinský konflikt, ale o konflikt ukrajinsko-ruský. Formát jednání to jen dokládá.“
Schneider je přesvědčen, že plán Hollanda a Merkelové byl předem komunikován s oběma stranami a proto nebude v Kyjevě ani v Moskvě překvapením:
„Je jisté, že mají připravené jednak nějaké hrozby, zpřísněné sankce, otázka zbraní na Ukrajinu. Na druhou stranu je otázkou, jaké ústupky může nabídnout ruská strana a Putin, aby si zachoval tvář.“
„Bude také zajímavé, co nebude součástí té dohody. Obávám se, že dohoda ponechá stranou otázku anexe Krymu. Za úspěch bude pokládáno i to, že se konflikt zmrazí. Což samozřejmě problém jen odsune do budoucnosti,“ dodává Schneider.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk upozornil, že Kyjev zahraniční snahy vítá, případné mírové dohody ale nechce přijmout jen tak:
„Potřebujeme dosáhnout míru. Ale nikdy nepřistoupíme na něco, co by narušovalo celistvost, suverenitu a nezávislost státu, stejně tak jako možnost být součástí evropského společenství.“
Mluvilo se o krizi v Řecku i terorismu v Africe
Prezident Hollande se na tiskové konferenci dotkl i vývoje v eurozóně. Poté, co Evropská centrální banka včera večer oznámila, že nebude přijímat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry řeckým komerčním bankám.
Francie je v těchto dnech v úzkém kontaktu s novým řeckým premiérem Tsiprasem. Hollande není pro odpuštění dluhů, ale pozice Francie se v posledních dnech mění a francouzský prezident to jasně demonstroval prohlášením, že jeho země podporuje Řecko ve snaze o nové projednání dluhu.
Souhlasil s dalšími jednáními a řekl, že Francie je Řecku připravena pomoci. Znovu zopakoval, že politika úspor nemá budoucnost a není řešením současné situace.
O diplomatické iniciativě francouzského prezidenta a německé kancléřky v Kyjevě a v Moskvě mluvil Jiří Schneider, analytik z Pražského institutu bezpečnostních studií
V souvislosti s domácím děním ve Francii François Hollande řekl, že bezpečnostní opatření budou trvat a je třeba proti terorismu bojovat.
Zmínil se také o situaci na předměstí a řekl, že všichni občané mají stejná práva. Podle něj je třeba předejít tomu, aby se z takových oblastí rekrutovali radikálové.
Mluvil také o snahách v boji proti terorismu za hranicemi Francie. Podle jeho slov je Francie připravena pomoci africkým zemím, aby byly schopné bránit se proti teroristickým sektám, jako je Boko Haram, samy.
