Stal se tak nejslavnějším reprezentantem Polska ve světě. O tom, jak a proč si jej Poláci váží je následující historické ohlédnutí našeho varšavského zpravodaje Pavla Nováka.

16.října 1978 rozhodlo shromáždění kardinálů o novém papežovi. Jméno nového Svatého otce znělo zcela neitalsky - Karol Wojtyla. Arcibiskup z polského Krakowa.

Pro Poláky, kteří i pod tíhou komunistického režimu zůstávali hluboce věřící, to bylo velké duchovní povzbuzení. Pro vládnoucí elitu naopak nepříjemná zpráva. Papež záhy po svém zvolení projevil přání navštívit svou vlast. Do Polska se poprvé coby Jan Pavel II. vydal v létě 1979. Pak svou domovinu navštívil ještě 7krát. Naposledy loni v srpnu.

Pro většinu Poláků je papež nejvyšší morální autoritou. Oni ho zkrátka zbožňují. Během jeho loňské návštěvy v Krakově na něj kolem silnic, kudy jel, čekaly tisíce věřících. Na mši pod širým nebem přišlo dva a půl milionu lidí.

"Jéžiši Kriste, ani se mne neptejte, jak já to prožívám. Mám z toho velmi hřejivý pocit. Setkáváme se takto s papežem už podeváté," svěřila se tehdy mikrofonu Českého rozhlasu paní Maria z Krakowa. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění 2/3 Poláků prohlašují, že znají papežovo učení o míru a o bratrství všech lidí. Poláci papeže milují nejen proto, že je jejich krajanem, ale i pro jeho bezprostřednost. Při návštěvě v rodných Wadowicích rozesmál účastníky mše svými příhodami z mládí.

"Tam na rohu náměstí bývala cukrárna. Vzpomínám, jak jsme tam chodili na krémové řezy," svěřil se Wadovičanům papež. Stejně jako ostatním věřícím dělá i Polákům starosti papežův zdravotní stav. On sám o něm ale prý dokázal i žertovat. Jedna anekdota říká, že když se ho jednou ráno zeptali, jak se mu daří, odpověděl: "Nevím, ještě jsem si nestihl přečíst, co o mém zdraví píší dnešní noviny".

Milan Kopp, Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít