Nagasaki si připomíná 70 let od zkázy. Premiér sliboval Japonsko bez jaderných zbraní
Přesně v 11 hodin a dvě minuty dopoledne před sedmdesáti lety vybuchla v Nagasaki americká plutoniová bomba. Okamžitě zahynulo nejméně 40 tisíc lidí, celkem pak na následky ozáření a popálenin zemřelo 75 tisíc obyvatel. Premiér Šinzó Abe při vzpomínkových akcích slíbil, že Japonsko zůstane zemí bez jaderných zbraní.
Lidé dnes uctívají v Nagasaki oběti bombardování u zdejšího mírového památníku, stejně jako před třemi dny v Hirošimě.
Míří sem také mladí cyklisté, studenti mezinárodní školy z Hirošimy, kteří se 8. srpna vydali na 500 kilometrů dlouhou cestu, aby do Nagasaki přivezli tisíc papírových jeřábů, symbolů svržení jaderné bomby.
Nagasaki si připomíná 70 let od svržení atomové bomby. Vzpomínkové obřady přiblížil zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
I tady zní opět nejvíce heslo „Ne jaderným zbraním“. Volání po míru naslouchal i premiér Šinzó Abe. Zopakoval při tom, že Japonsko zůstane zemí bez jaderných zbraní.
"Jako jediná země na světě, která za války zažila jaderný útok, se znovu zavazuji k tomu, že budu prosazovat, aby svět byl bez atomových zbraní a že budou dodrženy principy, které tyto zbraně odmítají," řekl Abe v Parku míru v Nagasaki.
Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že předseda vlády se stal cílem kritiky za to, že stejný slib neudělal při výročí bombardování Hirošimy.
Starosta Nagasaki pak premiéra vyzval, aby bral v potaz názor obyvatel, kteří odmítají změnu pacifistické japonské ústavy. Ta by měla umožnit nasazení armády v zahraničí.
Někteří Japonci si také v souvislosti s výročím posteskli, že události v Nagasaki stále zůstávají ve stínu Hirošimy.
„Bombardování Hirošimy je ve světě známější než Nagasaki. A i tady v Japonsku se větší pozornost věnuje právě Hirošimě, což mi je trochu líto. V obou městech přece zahynuly desetitisíce civilistů," svěřuje se se svými pocity 29letý muž, který spolu s ostatními protestuje proti jaderným zbraním.
Vzpomínkového obřadu se zúčastnili i představitelé 75 zemí včetně velvyslankyně Spojených států Caroline Kennedyové.
Nagasaki bylo záložním cílem. Kokuru ochránily mraky
Nagasaki přitom původně bylo jen záložním, a nikoli hlavním cílem bombardování. Tím mělo být město Kokura. Stejně jako o tři dny dříve při úderu na Hirošimu opět vzlétly dva letouny B-29 letící hodinu napřed jako povětrnostní průzkumníci a další dva navíc jako navigační a fotografická podpora.
Když se ale letouny přiblížily ke Kokuře, město ze 70 procent zahalil mrak. Zamířily proto k Nagasaki a v 11.02 shodily jadernou pumu, která explodovala po 43 vteřinách. Nakonec však vybuchla mnohem dál od centra, než měla. I proto byl účinek menší, než Američané předpokládali.
Nagasaki se tedy po Hirošimě stalo druhým městem, na které Američané svrhli jadernou bombu. Několik desítek Japonců ale zažilo oba tyto údery. Vůbec prvním, kterého japonská vláda oficiálně uznala, a to 24. března 2009, byl Cutoma Jamaguči, jehož příběh vyšel v knize Poslední vlak z Hirošimy.
Pan Jamaguči potvrdil, že byl při své obchodní cestě tři kilometry od epicentra prvního výbuchu. Utrpěl vážné popáleniny, strávil noc v Hirošimě a 8. srpna, tedy den před shozením druhé bomby, se vrátil zpět do svého rodného města Nagasaki. A opět byl ozářen zbytkovou radiací, když hledal své příbuzné. Oběti popsal jako „chodící aligátory bez očí a bez tváře“. On sám zemřel před pěti lety, ve věku 93 let.