Americké špionážní aktivity vyvolaly v Německu obrovské rozhořčení. Americké tajné služby podle týdeníku Spiegel jen v Německu monitorují 20 milionů hovorů denně. Aféra může ohrozit dlouho připravované jednání o zóně volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ministr zahraničí Guido Westerwelle si už pozval 'na kobereček' amerického velvyslance v Berlíně.

19:43 1. července 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nejsme nějakou zemí osy zla, ale jsme partner. A pokud jde o boj proti terorismu, můžeme o tom mluvit, ale tady jde jednoznačně o jiné věci,“ neskrývá rozhořčení předseda strany Zelených Cem Özdemir.

Odhalení týdeníku Spiegel odvolávajícího se na informace Edwarda Snowdena vyvolalo pobouření napříč politickými stranami. Americké zpravodajské služby měly na území Německa údajně denně prověřovat kolem deseti milionů internetových souborů.

Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová prohlásila, že „je nemyslitelné, aby nás tu za zády někdo špehoval a prováděl akce, které jsou v Německu zakázané.“

Podle všeho špionážní aktivity byly na německém území rozsáhlejší než v jiných evropských zemích. Pokud se potvrdí informace Spiegelu, americké tajné služby nasadily štěnice nejen do ústředí Evropské komise, ale i do míst, kde zasedá německá vláda.

V Německu se teď začíná debatovat na téma, jakým způsobem pracují místní tajné služby, pokud mohly být sledovány miliony hovorů a emailových komunikací německých občanů a pokud podle všech indicií byla monitorována samotná kancléřka.

Jako z dob studené války

Angela Merkelová dnes vůbec poprvé přišla s ostřejší kritikou. Kancléřka je pod velkým tlakem všech parlamentních stran, včetně své vlastní CDU.

Před necelými dvěma týdny při návštěvě Baracka Obamy byla vůči amerického programu Prism ještě zdrženlivá, když americký prezident tvrdil, že program ochránil Evropu před teroristickými útoky a že veškeré aktivity jsou se souhlasem soudních instancí.

Teď se ovšem ukázalo, jakých rozměrů špionážní aktivity dosahují, a to je podle mluvčího kancléřky Merkelové naprosto nepřijatelné. Podobně jako jiní němečtí politici označila situaci za chování jako z dob studené války.

Washington zatím nereagoval na žádost EU, aby vysvětlil odposlechy

Číst článek

Řada německých politiků nyní požaduje zmrazení jednání o volném obchodu, o kterém se v Evropě aktuálně debatuje, a to minimálně do doby, než se vše vysvětlí a než se USA omluví.

Podle volebního lídra zelených Trittina by dokonce Německo mělo poskytnout azyl Edwardu Snowdenovi, který prý pro demokracii a odhalení masivního porušování lidských práv tolik, že je smutné, že je v současnosti závislý na pomoci despotických režimů. Jako pravděpodobnější se ovšem jeví, že Německo bude iniciovat nějakou mezinárodní dohodu o ochraně údajů.

Politolog Petr Robejšek ovšem německým politikům jejich rozhořčení tak docela nevěří. „Německé vládě údajně nejvíc vadí, že jsou špehováni spojenci. Já si ovšem myslím, že to pobouření ze strany německé politiky je tak trochu pokrytecké, protože nevěřím, že by nevěděli jak politici, tak pracovníci tajných služeb o tom, že se odposlouchává všude a každý, přítel nebo nepřítel,“ tvrdí.

Spojené státy se hájí, že postupují jako jiné země a na vše odpoví prostřednictvím diplomatických kanálů. Američané si tak vyhrazují právo se k celé věci moc nevyjadřovat s tím, že o tom jednají diplomaté. „Rozhořčeným evropským politikům to umožní si zachovat tvář. Vypovídá to o tom, že obě strany doufají, že až se pozornost médií po čase obrátí někam jinam, tak se na celou aféru zapomene,“ informuje zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v USA Vít Pohanka a dodává:

„Američtí diplomaté mimo záznam přiznávají, že podobná praxe je všude běžná. Ale tím, že na to německý tisk upozornil, politici v Evropě nemohou dělat nic jiného, než se tvářit rozhořčeně, to se od nich očekává.“

V pozadí jsou spíš ekonomické zájmy

S tím, že je odposlouchávání i spojenců běžná praxe, souhlasí také bezpečnostní analytik Jan Schneider, přidává však další poznatek:

„Já si myslím, že ve skutečnosti jde o průmyslovou špionáž, o hospodářské informace. To se děje odnepaměti, proto se odborníci nediví. Překvapení bylo dáno tím, že obrazně řečeno doposud jsme se ubezpečovali, že nám třeba lezou do kanceláře, ale ne do ložnice. Teď se zjistilo, že jsou i v ložnici. Rozsah a hloubka zpravodajského průniku jsou možná důvodem toho nelíčeného rozhořčení,“ vysvětluje Schneider a doplňuje:

„Všechno se to děje na pozadí velké války dolar versus euro. Je skrytá, moc se o tom nemluví, ale v podstatě to je ten hybný moment. Může to velmi zajímavě ovlivnit i budoucí smlouvy. Myslím, že záminky jako bezpečnost a terorismus jsou vítané věci, proti kterým se těžko hledají argumenty.“

Klára Stejskalová, Veronika Sedláčková, kko, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít