Lékař Mukwege a jezídka Muradová převezmou Nobelovu cenu za mír. Žádají spravedlnost pro znásilněné
Konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová v pondělí v jednu hodinu odpoledne převezmou v norské metropoli Oslu Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách. Oba laureáti na nedělní tiskové konferenci vyjádřili naději, že jejich ocenění přispěje k pohnání pachatelů znásilnění ke spravedlnosti.
Třiašedesátiletý gynekolog Mukwege pečuje o znásilněné ženy v nemocnici ve východokonžském městě Bukavu, kterou sám v roce 1999 založil a kterou vede. Léčil přes 40 tisíc žen včetně obětí hromadných znásilnění, která byla na denním pořádku zejména během občanské války, jež skončila v roce 2003 a vyžádala si kolem 3,8 milionu obětí. Šlo o nejhorší válečný konflikt od druhé světové války. Klid není na východě Konga ani teď.
Muradová, která se narodila v roce 1993, je známá jako bojovnice za lidská a ženská práva, jakož i za práva jezídů a uprchlíků. Jako jednadvacetiletou unesli Muradovou z její vesnice na severu Iráku bojovníci tzv. Islámského státu a drželi ji tři měsíce jako sexuální otrokyni. Při útocích IS přišla o 18 členů rodiny, včetně matky. Ze zajetí se Muradové na několikátý pokus podařilo uprchnout a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky tzv. Islámského státu.
Sexuální otrokyně
Muradová na nedělní tiskové konferenci v norském Nobelově institutu prohlásila, že za znásilňování jezídských žen a dívek nebyl nikdo postaven před soud. „Žádný člen Islámského státu nebyl pohnán ke spravedlnosti. Jednoho dne se musíme spravedlnosti dočkat,“ řekla aktivistka a připomněla, že na 3 tisíce jezídských žen a dívek nadále zůstává v sexuálním otroctví u bojovníků samozvaného Islámského státu.
Malála Júsufzaiová navštívila rodné údolí Svát. Před šesti lety se ji tam pokusil zavraždit Tálibán
Číst článek
Podle Mezinárodní federace lidských práv se podařilo 4300 jezídkám ze zajetí Islámského státu uprchnout nebo byly osvobozeny. Dalších asi 2500 je ale stále nezvěstných. Podle agentury AFP by tým OSN měl zahájit vyšetřování násilností džihádistů v Iráku počátkem roku 2019.
Muradová ale zároveň uvedla, že její aktivistické snahy, které vyvrcholily v letošním roce Nobelovou cenou za mír, začínají přinášet výsledky. „Nebýt naší čtyřleté kampaně, neviděli bychom onen pokrok směrem ke spravedlnosti, který nyní vidíme,“ konstatovala. „Tato Nobelova cena neukončí násilné útoky na ženy, na těhotné ženy, na děti, na nemluvňata. Naším cílem ale je, aby toto ocenění otevřelo dveře, což se již stalo,“ dodala.
‚Ženská těla se mění v bojiště‘
Konžský lékař Mukwege, který bydlí přímo v nemocničním komplexu a často dostává výhrůžky smrtí, zdůraznil, že spravedlnost musí být zahrnuta do jakéhokoli mírového procesu.
Su Ťij nebude odebrána Nobelova cena. Je za její jednání do roku 1991 ne za současnost, vysvětluje výbor
Číst článek
„Když válka skončila, tak se váleční vůdci dostali do nejvyšších státních funkcí, přičemž o procesu spravedlnosti se vůbec nemluvilo a násilnosti pokračují,“ podotkl Mukwege. Získání Nobelovy ceny za mír by ale mohlo pomoci předvést viníky před soud, dodal.
„Během ozbrojených konfliktů se ženská těla mění v bojiště a to je v naší době nepřijatelné. Nelze to jen odsuzovat, nyní je zapotřebí jednat,“ řekl. Mukwege také varoval, že volby plánované v Kongu na 23. prosince by mohly vést k obnově násilí, pokud nebudou svobodné a transparentní.
