Polsko si připomíná 25. výročí vyhlášení výjimečného stavu
Před 25 lety vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav v Polsku. Na několik let tak potlačil hnutí za demokracii a nezávislost. Podle některých historiků tím ale také zabránil sovětské invazi. Před domem generála Wojciecha Jaruzelského se v noci sešli generálovi odpůrci i stoupenci.
"Rudí pacholci, komunisty na šibenici, srpem a kladivem vyženeme rudou holotu," pokřikovalo několik set lidí na asi desítku stoupenců generála Jaruzelského. "Ti banditi dnes žijí mnohem lépe než jejich oběti. To je skandální," myslí si pan Leszek, který před vilu generála Jaruzelského chodí protestovat už dvacátý rok. Sám generál Jaruzelski ve své vile nebyl. V současné době je totiž v nemocnici.
"Kdyby nevyhlásil výjimečný stav, důsledky by byly mnohem horší. Došlo by k občanské válce a sovětské intervenci," domnívá se Grzegorz Walkiewicz z Federace mladých sociálních demokratů.
"Vyskočil jsem z postele a nevěděl jsem, co se děje. Televize ani rádio nevysílaly, telefony přestaly fungovat a v ulicích byly tanky," popisuje probuzení do výjimečného stavu Stanislaw Wojciechowski.
V prvních dnech výjimečného stavu internovala policie tři tisíce nejaktivnějších odpůrců režimu, včetně předáka odborového svazu Solidarita Lecha Walesy. "Čekal jsem, že si pro mě přijdou. Rodina na to byla připravená. A pak jsem jim řekl, že vítězi jsme my a že oni zatloukli poslední hřebík do rakve svého režimu, dobře jsem jim to řekl," vzpomíná Lech Walesa.
V noci ze 12. na 13. prosince 1981 převzala veškerou moc v zemi vojenská rada vedená generálem Wojciechem Jaruzelskim. Vypnula telefony, zavedla policejní hodinu, zakázala jakákoli shromáždění i nezávislý tisk, hospodářství začali řídit vojenští komisaři. Zaměstnanci podniků vstoupili do stávky a propukly pouliční boje. 16. prosince 1981 ozbrojené síly zastřelily devět protestujících horníků v dole Wujek ve Slezsku.
Polská společnost dodnes zůstává v názoru na zavedení výjimečného stavu rozdělená. Podle dnešních průzkumů si polovina dotázaných myslí, že toto opatření bylo v zásadě správné, že to bylo menší zlo, které zabránilo sovětské intervenci.
Ani historici nejsou v této otázce jednotní. Podle odborníků z Institutu národní paměti nebyl Sovětský svaz připravený zasáhnout tak jako v Československu v roce 1968.
"Zveřejněné dokumenty potvrdily, že Rusové přenechali operaci potlačení Solidarity polským ozbrojeným silám. V té době válčili v Afghánistánu a jen blázen, jako byl Hitler, by v takové situaci otevíral druhou frontu. Oni jen strašili, vydírali, ale o žádné intervenci neuvažovali," říká Marek Schmidt.
Výjimečný stav v Polsku formálně trval až do 22. července 1983 a vyžádal si nejméně 90 lidských životů. Politika pronásledování, lstí a úskoků pokračovala až do roku 1989.
