Přesně před rokem Česko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu

Právě před rokem Česko ratifikovalo Lisabonskou smlouvu. Dokument o reformě Evropské unie se rodil ve velkých těžkostech. S napětím se očekávalo opakované referendum v Irsku a také podpis českého prezidenta. Václav Klaus smlouvu po jejím kladném hodnocení Ústavním soudem podepsal 3. listopadu 2009.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Klaus | Foto: Tomáš Adamec

Podle naší velvyslankyně při Evropské unii Mileny Vicenové tehdy zavládla v Bruselu úleva: „Byli jsme tehdy opravdu středem pozornosti. Cítila jsem tam výčitku, že v době, kdy se Evropa potýká s velmi vážnou ekonomickou krizí a kdy by bylo potřeba napnout všechny síly na řešení této velice těžké situace, jsme se věnovali jiným otázkám a ne vždycky byl postoj České republiky srozumitelný. Kolegům nebyla jasná podstata našich výhrad.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O Lisabonské smlouvě mluvila na Rádiu Česko redaktorka Českého rozhlasu Magdaléna Trusinová

Po summitu EU se ale začalo mluvit o tom, že se Lisabonská smlouva bude měnit. To ale podle redaktorky Rádia Česko není pravda: „Lisabonská smlouva se nebude měnit. Maximálně se přijme nějaká novelizace těch zmíněných primárních dokumentů, konkrétně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.“

Primární smlouvy se dají podle Tomáše Weisse z Europea změnit dvěma způsoby: „Jednodušší způsob je, že Evropská rada se na něčem jednomyslně shodne, národní parlamenty mají nějakou dobu na to, aby vyjádřily výhradu. Pokud vyjádří výhradu, tak se proces zastaví a musí se použít další proces, který jsme v podstatě viděli v minulosti. Jde o svolání konventu - mezivládní konference a ratifikace ve všech členských zemích.“

Existují ale i další způsoby, které se ale dají použít pouze v případě méně závažných změn. Jednou z takových změn by mohlo být opatření, aby se už nemohla opakovat situace, kdy řecké dluhy platí země eurozóny. Debatovalo se o něm na poslední summitu sedmadvacítky, který se konal na konci října. Rozhodující ale bude prosincový summit, kde by mělo přesnější podobu dostat opatření známé pod označením krizový mechanismus. Ten by zřejmě počítal s možností řízeného bankrotu státu, který by se příliš zadlužil.

Vyjednaná výjimka pro Česko

V rámci ratifikace Lisabonské smlouvy Václav Klaus pro Česko vyjednal výjimku z listiny základních práv EU. Její zakotvení v primárních smlouvách se ale nyní komplikuje. Jedním ze způsobů, jak ji právně ukotvit, je včlenit ji do přístupové smlouvy mezi Chorvatskem a EU. Každá přístupová smlouva totiž mění primární smlouvy o EU, například změnou počtu jejích členů. Proto je přístupová smlouva vhodným dokumentem pro přílepek typu výjimky z listiny základních práv EU pro Česko.

„Výjimka byla dohodnuta, dostali jsme politickou záruku, že bude umožněna. To znamená, že se určitě bude hledat nějaká právní klička, jak to do primárních smluv EU dostat. Teď je situace v EU poměrně komplikovaná i s ohledem na nejnovější události, kdy je pravděpodobné, že dojde k menším úpravám základních smluv kvůli krizi v eurozóně. Sám úplně přesně nevím, jakým mechanismem by se tam naše výjimka měla dostat. Samozřejmě by nám moc nepřidalo, kdyby se ta otázka znovu rozvířila, protože by to mohlo zhoršovat naše vztahy se sousedy,“ vysvětluje Václav Bacovský z Asociace pro mezinárodní otázky.

Existují totiž obavy, že by Maďarsko a Rakousko mohlo kvůli tomu, že součástí přístupové smlouvy mezi Chorvatskem a EU bude výjimka Václava Klause, mohly nakonec vstup Chorvatska zablokovat. Jenže vzhledem k tomu, že Česko dlouhodobě prosazuje vstup Chorvatska do EU, by nebylo moudré se vzdát tohoto cíle zahraniční politiky kvůli oné výjimce z Lisabonské smlouvy.

Změny, které přinesla Lisabonská smlouva

Jednou z hlavních změn, které Lisabonská smlouva přinesla, je reforma unijních institucí. Hlavní změny jsou už zavedené, nicméně například diplomatický sbor EU pod baronkou Ashtonovou ještě není zcela zkonstituován. První ‚velvyslanectví EU‘ se budou teprve otevírat a Evropská služba vnější činnosti začne plně fungovat až v roce 2012.

Lenka Rafaelová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme