Prezident Zeman v Paříži uctil padlé legionáře i disidentku Gorbaněvskou
Na úvod své třídenní návštěvy Francie zamířil český prezident Miloš Zeman na známý pařížský hřbitov, aby se poklonil památce ruské disidentky Natálie Gorbaněvské a československých legionářů. V dalších dnech se Zeman setká mimo jiné s francouzským prezidentem a premiérem.
Po přivítání u Invalidovny se Zeman okamžitě vydal na hřbitov Père-Lachaise, kde uctil padlé československé legionáře.
Položil věnec u jejich památníku a pozdravil zástupce legií i veterány. „Dovolte mi proto, abych porušil protokol, omluvil se na dvě minuty panu státnímu tajemníkovi, a nejdříve ze všeho stiskl ruku veteránům,“ požádal.
Prezident Zeman se vydal na pařížský hřbitov Père-Lachaise. Návštěvu sledoval i zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd
Pak se přesunul kousek dál ke hrobu Natálie Gorbaněvské. Ruská básnířka a disidentka protestovala v srpnu 1968 proti sovětské okupaci tehdejšího Československa.
Český prezident se setkal se členy její rodiny i s přímým účastníkem tehdejších událostí Viktorem Fajnbergem.
„Demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968 nebyla první, několik lidí protestovalo proti totalitnímu režimu už dříve, ale důsledky pro nás všechny byly tenkrát hodně těžké. O osudu Natálie Gorbaněvské víte. Mně policisté vyrazili čtyři zuby, takto jsem je měl v hrsti. A k soudu jsem nešel jenom proto, že si na poslední chvíli uvědomili, že by se to otočilo proti nim – vždyť jsem ani nemohl mluvit,“ vzpomíná Fajnberg.
Jaroslava Gorbaněvského návštěva u hrobu jeho matky potěšila. „Paměť je velmi důležitá, je třeba si stále připomínat projevy odvahy a protestovat proti bezpráví. Oceňuji, že se se mnou setkal váš prezident a že účast mé matky na demonstraci na Rudém náměstí na protest proti okupaci vaší země nezůstala zapomenuta,“ upozornil.
Prezident Zeman pak potvrdil, že u příležitosti státního svátku 28. října dostane Natálie Gorbaněvská in memoriam vysoké státní vyznamenání.
„Stále vzpomínám na náš rozhovor na Hradě s paní Gorbaněvskou, kam jsem ji pozval jako jednu z osmi statečných. Tehdy jsme se shodli, a podali si ruce na to, že za dvacet let se Rusko, patrně jiné Rusko než dnes, stane členem Evropské unie. Bylo mně nesmírně líto, že za tři týdny poté v Paříži zemřela, protože jsem doufal, že jí ocenění na Pražském hradě budu moci předat osobně,“ dodal.
