Rozhovor s ředitelem Mezinárodní energetické agentury Claudem Mandilem

Bude summit G8 v německém Heiligendammu důležitým mezníkem v boji proti globálnímu oteplování? Hostitelka schůzky, německá kancléřka Angela Merkelová o to všemi dostupnými prostředky usiluje. Zatím se ale zdá, že Spojené státy i Japonsko odmítají strčit hlavu do "chomoutu" závazných omezení emisí skleníkových plynů. Německo hodlá za ambiciózní plán ochrany klimatu bojovat do poslední minuty. Český rozhlas 1 - Radiožurnál vám nabízí exkluzivní rozhovor s jedním z mála oficiálních účastníků vrcholné schůzky u Baltského moře, ředitelem Mezinárodní energetické agentury Claudem Mandilem.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Claude Mandil

Claude Mandil | Foto: AFP

Klimatický poker. Takto trefně vystihl horečná vyjednávání o textu závěrečné deklarace summitu server Spiegel Online. Vysokou politickou sázku má ve hře Angela Merkelová, která ale zatím v ruce nemá ty nejlepší karty. Všichni zúčastnění se alespoň shodují na tom, že by se Heiligendamm, když ne přímo mezníkem, měl stát alespoň odrazovým můstkem pro konferenci OSN o klimatu, kterou koncem roku hostí ostrov Bali.

"Doufám, že se světoví lídři přinejmenším zaváží k uplatňování a zavádění těch ekologických reforem, na kterých se dohodli na předchozích schůzkách. Pro Mezinárodní energetickou agenturu je zvlášť důležitý požadavek na zvýšení energetické účinnosti, což je oblast, kde se toho dá opravdu hodně dosáhnout. Doufám, že se taky dokáží dohodnout na rámci pro další jednání o klimatických změnách. Věřím taky, že státníci najdou cestu k tomu, jak k dohodám "připoutat" i rychle rostoucí ekonomiky světa," zůstává optimistický Claude Mandil.

Japonsko i Spojené státy ale stále zastávají názor, že by si závazné limity pro snižování emisí oxidu uhličitého měly stanovovat jednotlivé země samy. Washington pak nehodlá podepsat žádnou dohodu, která by se nevztahovala taky na Čínu nebo Indii, tedy státy, které stojí mimo skupinu G8. Jsou tedy Američané oním balvanem, který brání účinnějšímu boji se změnami klimatu?

"No, tím bych si nebyl tak jistý... Když se podíváte na to, co minulý týden říkal prezident Bush, zjistíte, že Spojené státy nejsou jen sólistou, ale mají taky vůli pracovat na všeobecné dohodě. O tom se bude v Heiligendammu určitě mluvit. Domnívám se, že je to pozitivní posun," říká Mandil.

"Američané nejsou úplně nadšeni z cílů, které si vytyčila Evropská unie a zejména německé předsednictví. Abych byl upřímný, v něčem mají pravdu. Například požadavek dovolit oteplení planety jen o určitý počet stupňů Celsia nemá žádný smysl. Ne, že by to nebylo důležité, ale prostě nevíte, jak tyto teplotní změny měřit. Nevíte hlavně to, jaký je podíl lidské činnosti na růstu průměrné teploty a jaký je podíl jiných faktorů. Jediný, z mého pohledu opravdu smysluplný závazek, se týká omezení emisí CO2," dodává ředitel Mezinárodní energetické agentury.

Téma globálního oteplování se v současné vrcholné politice stalo doslova módním trendem, který ale někteří kritici, jako třeba český prezident Václav Klaus, považují za "hysterii." Co tomu říká Claude Mandil?

"Víte, já nejsem odborník na problematiku klimatu a spoléhám se proto na vědce. Mezi špičkovými experty Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) existuje široká shoda, že otázka globálního oteplování je skutečně zásadní. 4000 vědců je toho názoru, že by se s tímto fenoménem mělo urgentně něco dělat. Spoléhám se na ně a proto si myslím, že bychom celou věc měli brát velmi vážně."

Jiří Hošek, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme