S Angelou Merkelovou o německé zahraniční politice

O německé kancléřce Angele Merkelové se nikoli neprávem tvrdí, že sklízí plusové body hlavně na zahraničně-politické scéně. V roce 2007 bude mít šanci se právě na tomto poli do sytosti realizovat. Německo totiž bude předsedat nejen takzvané G-8, ale v první polovině roku taky Evropské unii. V zahraniční agendě tak bude mít Berlín možnost výběru témat. O těch nejdůležitějších mluvila Angela Merkelová se zahraničními novináři. Nechyběl mezi nimi ani berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

A. Merkelová a J. Chirac | Zdroj: ČTK

Některá témata si Německo dlouhodobě pečlivě chystá. Jiná, i tak trochu proti své vůli, od stávající předsednické země Unie Finska zdědí. To se týká i problémů při vstupních jednáních s Tureckem. Tady je Merkelová v poněkud schizofrenní pozici - jako šéfka CDU prosazuje pouhé privilegované partnerství s Tureckem, ale jako předsedkyně Evropské rady bude muset podporovat pokračování rozhovorů o plnoprávném členství.

"Některé kapitoly jednání s Tureckem můžeme stejně otevřít až po přijetí další finanční perspektivy Unie, bez ohledu na takzvaný Ankarský proces. Takže můžu jako kancléřka docela dobře říct, že vedeme vyjednávací proces, jehož konec je otevřený. Tak to stojí i v koaliční dohodě naší vlády, která počítá i s uplatňováním Kodaňských kritérií. V nich hraje roli i schopnost Unie vůbec přijímat nové členy. Můžu tedy říct, že moje představa o cíli vyjednávacího procesu je jiná, než si přeje samo Turecko. Ale jsme spolehlivými partnery i co se týče toho, co jsme už slíbili."

Kancléřka a šéfka Křesťansko-demokratické unie čelí i dalším výčitkám zpoza Bosporu. Ty se týkají obav, že dominantně křesťanská Evropa nechce do svých řad přijmout muslimského člena.

"Evropa není žádným klubem křesťanů. Co nás pojí, jsou společné hodnoty! Je absurdní se domnívat, že němečtí a jiní křesťanští demokraté hlásají, že do Evropy smějí jen ti, kdo vyznávají křesťanství! Naopak, říkáme, že jsme povinováni jistým hodnotám, na jejichž základech je Evropa vystavěná. Proto mluvíme o rovnoprávnosti mužů a žen i dalších reformách, které jsou i v Turecku nezbytné. Vítáme, že Turecko některé tyto změny uskutečňuje."

Aktivní chce být Berlín i na Blízkém východě při řešení tamních krizí. Ty spolu více či méně souvisejí, tvrdí Merkelová a dodává, že klíčem je řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Evropa by v tomto regionu měla podle kancléřky především vystupovat jednotně.

"V roce 2002 jsem oponovala stanovisku tehdejší spolkové vlády v irácké otázce taky proto, že jsem rozkol v evropském táboře považovala za chybu. Teď v otázce Íránu jsme se toho zatím dokázali vyvarovat. Diktátoři, jakým byl Saddám Husajn, nejlépe reagují za situace, kdy mocnosti jako EU a Spojené státy drží při sobě. Tehdy se to nepovedlo a Unie si z toho vzala ponaučení v tom smyslu, že teď v případě Íránu postupuje jinak."

Říká Angela Merkelová, která podporuje některé z čerstvých závěrů americké Baker-Hamiltonovy komise. Kancléřka třeba souhlasí s názorem, že by se do řešení situace na Blízkém východě měly zapojit všechny země regionu, včetně Íránu a Sýrie. Ty podle Merkelové ale zatím nikterak nenaznačují, že by v oblasti chtěly hrát konstruktivní roli.

"Sýrie je zkrátka a dobře jedním z regionálních partnerů. Musíme této zemi ale neustále opakovat, co od ní očekáváme! Nemyslím si, že můžeme dosáhnout mírového řešení na Blízkém východě, aniž bychom do něj právě Sýrii určitým způsobem nezapojili."

V takzvaném "blízkém" zahraničí na sebe Německo upletlo pomyslný bič v podobě závazku oživit Evropskou ústavní smlouvu. Proti jejímu návrhu se vyslovili francouzští a nizozemští voliči, ale právě Angela Merkelová byla a je jedním z nejohnivějších zastánců dokumentu.

"Ještě za rakouského předsednictví v první polovině tohoto roku byl stanoven jasný časový plán. Než převezmou evropské otěže Francouzi v druhé polovině roku 2008 chceme, aby otázka ústavní smlouvy byla vyřešena. Našim úkolem je předložit v červnu příštího roku průběžnou hodnotící zprávu, nic víc, nic míň! Rozhodně tato agenda není odložena na neurčito. Víme, že do příštích voleb do Evropského parlamentu na jaře 2009 musí být rozhodnuto třeba o složení Evropské komise a dalších věcech. Je tedy dokonce nutné dospět v otázce základního unijního dokumentu k nějakému výsledku."

Jiří Hošek, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme