Šéfové inspektorů určí směr vývoje irácké krize
Je válka v Iráku otázkou příštích dnů a hodin, nebo jde o vzdálenou krajní variantu? Napovědět by v této otázce měla druhá zpráva zbrojních inspektorů OSN, kterou Hans Blix a Muhammad Baradej právě přednášejí na půdě Rady bezpečnosti OSN. Podle diplomatů inspektoři pravděpodobně potvrdí, že Irák plně nespolupracuje při plnění odzbrojovacích závazků. Na druhou stranu se ale údajně nenaplní očekávání Spojených států, které by rády slyšely, že počínání Iráku je zcela v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Rada bezpečnosti zůstává těsně před klíčovým zasedáním názorově rozdělena. Francie a Německo trvají na pokračování inspekcí, Američané, Britové a Španělé došli k závěru, že válka už je jedinou možností k odzbrojení Iráku. Spojené Státy dodávají, že v sázce je vážnost světové organizace.
Důležitost výpovědi Hanse Blixe a Muhammada Baradeje naznačuje přítomnost řady ministrů zahraničí, včetně amerického Colina Powela. Inspektoři asi zopakují, že Bagdád umožňuje procedurální spolupráci, ale není v ní aktivní. Hans Blix má připomenout, že Irák ještě nedodal informace o nervovém plynu VX, sporách Antraxu. Důležitým důkazem proti Iráku se mají stát rakety s doletem, který je režimu Saddáma Husajna zapovězen.
Americký prezident George Bush potvrdil, že v případě potřeby použije v Iráku sílu. Radu bezpečnosti OSN pak vyzval, aby dokázala svou důvěryhodnost a postavila se Saddámu Husajnovi. Spojené státy mají poblíž případného iráckého bojiště 160 tisíc vojáků a další jsou na cestě. Klíčové jednotky budou plně připraveny ve dvou až třech týdnech, ale rozhodnutí o válce ještě nepadlo.
Pantagon zopakoval, že speciální americké jednotky už působí v severním Iráku a nevyloučil jejich přítomnost na jihu Saddámovy země. Urychlující se přípravy na válku podpořil sám prezident Bush návštěvou základny na Floridě, kde nejvyšší velitel vzkázal vojákům: připravte se.
Podle amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda by v konfliktu s Irákem měly Američanům stačit konvenční zbraně a Washington nepočítá s použitím jaderných zbraní. Irák nemá prostředky, aby v případě napadení Spojenými státy zaútočil na Izrael. Prohlásil to irácký vicepremiér Tárik Azíz, který dodal, že Irák takové zbraně měl v roce 1991, ale dnes už ne.
Po příletu do Říma, kde se dnes setkal s papežem, v televizi CNN také popřel, že by Irák měl rakety takového doletu, který jde nad limit stanovený OSN. "Irácké rakety mají velmi krátký dolet a chybí jim naváděcí systém. Někdy se stane, že dopadnou pět deset kilometrů od cíle. Nejsou tedy tak nebezpečné a nemělo by se to přehánět, stále jsme se v limitech, o kterých rozhodly spojené národy," uvedl Azíz.
Azíz ujistil papeže Jana Pavla II., že Irák bude spolupracovat s OSN, zvláště v otázkách odzbrojování. Soukromá audience místopředsedy irácké vlády u papeže trvala půl hodiny. Azíz prvnímu muži katolické církve předal osobní poselství Saddáma Husajna. Vatikán po jednání zdůraznil, že se Irák musí podrobit rezolucím Rady bezpečnosti OSN.
Velká Británie požaduje, aby se pondělního mimořádného summitu Evropské unie o Iráku zúčastnily i kandidátské země. Tuto žádost, která by pravděpodobně změnila poměr sil ve prospěch tvrdšího postupu proti Iráku, obsahuje dopis britského ministerského předsedy Tonyho Blaira evropským partnerům.
Francouzský ministr zahraničí Dominic De Villepin dnes v Radě bezpečnosti OSN předloží plán na odzbrojení Iráku, který nepočítá s vojenským útokem proti této zemi. Francie je ochotna riskovat zhoršení vztahů se Spojenými státy a ze své pozice nehodlá ustoupit. Ministr zahraničí Dominique De Villepin potvrdil, že vyslání dalších zbrojních inspektorů do Iráku je jediným možným krokem v současné době a Francie rozhodně nepodpoří žádný vojenský útok.
Premiér Jean-Pierre Raffarin řekl, že Francie jedná v zájmu míru, a dodal, že informace z Iráku ukazují na změnu postoje irácké vlády a její snaze spolupracovat s inspektory OSN. Francouzští diplomaté věří, že iniciativa Paříže získá v Radě bezpečnosti podporu. Zároveň však připouštějí, že klíčovou roli v dalším vývoji irácké krize bude hrát zpráva Hanse Blixe.
Společné stanovisko k irácké krizi Radě bezpečnosti chtějí předložit Německo, Francie a Rusko. Oznámil to spolkový kancléř Gerhard Schröder. Šéf německé diplomacie Joschka Fischer očekává, že šéfové zbrojních inspekcí OSN předloží zprávu, která Radě bezpečnosti doporučí pokračování kontrol.
Další diplomatický vývoj není zcela zřejmý. Český velvyslanec u Spojených národů Hynek Kmoníček odhaduje, že k dalšímu pokroku dojde až v úterý, kdy na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti vystoupí se svým stanoviskem k Iráku vystoupí několik desítek států. "Co se týká možnosti druhé rezoluce, která by byla předložena v Radě bezpečnosti, v této chvíli ještě není k dispozici žádný konkrétné návrh rezoluce ani z americké, ani z německo-francouzské strany. Nicméně diplomatické zdroje nám potvrzují, že by se něco podobného mohlo objevit začátkem příštího týdne," řekl Radiožurnálu.
