Skifařka Knapková zahájila zimní přípravu, už ale vyhlíží jaro
Ani povrchní znalec sportovních poměrů asi nepotřebuje být ujišťován o tom, že předolympijská veslařská sezóna už je uzavřenou kapitolou. Však také poblíž loděnice pražské Slávie teď objevíte spíše kachny a labutě než trénující závodníky. Stačí ale popojít pár metrů, otevřít nenápadné oplechované dveře a porozhlédnout se kolem sebe.
Rotopedy, činky různého kalibru, přístroje, nad kterými by netrénovaný návštěvník stanul se zvědavostí i s patřičným respektem - takové a ještě daleko bohatší je vybavení zdejší posilovny, ve které samozřejmě nemohou chybět ani veslařské trenažéry.
„Začíná zimní sezona, což znamená, že hodně času budeme trávit v posilovně,“ prozaicky konstatuje úřadující mistryně světa a Evropy v kategorii skifařek Mirka Knapková.
Skifařka Mirka Knapková zahájila zimní přípravu na novou sezonu. Raději by ale už jezdila na vodě
„Trenažér sám o sobě není žádná zábava, ale je hodně potřeba získat silovou vytrvalost. Člověk u toho sedí a kouká do monitoru na čísílka, jak to utíká… a někdy to neutíká. Výhoda je v tom, že člověk sedí v teple a může si třeba pustit hudbu. Ale veslování je veslování, na lodi je to něco jiného – technika je jiná, člověk je v přírodě. Na jaře se na vodu strašně těšíme.“
Takový skifař nemívá zrovna jednoduché živobytí. Na lodi je v každé situaci jako sólista, který se o svoji radost nebo o zklamání po prohraném závodě nemá s kým rozdělit. Alespoň že kamarádky nebo soupeřky bývají při tréninku nebo v cíli na dohled. Což ale při dlouhodobém zimním spolužití s veslařským trenažérem jaksi nepadá v úvahu.
„Mám raději, když jsou kolem mě další veslaři, lépe to utíká. Spíš to beru jako přípravu na sezonu, získávání fyzičky a síly.“
Trenažér má plusy i mínusy
Abychom ale nebyli tak úplně nespravedliví: v posilovně neprší, nefouká, nejsou vlny, což v praxi znamená, že takový trenažér umí spolehlivěji než veslování na lodi oznámkovat aktuální formu.
„Výkon je lehce změřitelný a trenérovi se podle něj lépe píše trénink, protože máme jasně daná čísla, která musíme plnit. V tomto ohledu je to pro kouče lepší než na vodě.“
Se sympatiemi závodníků k trenažérům už to ovšem tak jednoznačné není.
„Někdy je to fajn, když člověk vidí, že se zlepšuje, jindy je to ale naopak, když vidí, že čísla nejsou taková, jaká by si přál,“ přiznává Mirka Knapková.
Ale že by měla špatné svědomí ve chvíli, kdy se její trenér Tomáš Kacovský přibližuje k trenažéru a chystá se okomentovat právě absolvovanou tréninkovou dávku?
„S Tomášem spolupracujeme už spoustu let, ví, že se snažím dělat maximum. Takže když čísla nejsou dobrá, není to z toho důvodu, že bych se flákala. V takovém případě jde spíš o únavu nebo vyčerpání. Není to v tom, že bych to chtěl odfláknout.“
A kdyby to snad Mirka Knapková přece jen zkusila, může trenér pohrozit třeba tím, že namísto reprodukované hudby zazní v posilovně lidové písně v jeho sólovém provedení. Při cestě autobusem ze světového šampionátu ve Slovinsku už to prý v rámci oslav čerstvě získaného zlata vyzkoušel.
„Neee, to ne! Byl to spíš řev než zpěv, holky bych něčím takovým netrestal.“
Změna tréninkového plánu
Ale málo platné - špetka autority určitě není na škodu.
„Když mě budou zlobit, tak to zkusím!“
Až se bude skifařka Knapková chystat v posilovně na olympijskou sezónu, může se rozptylovat i pomyšlením na další, poněkud záživnější kapitoly zimní přípravy.
„Plavání, běh, lyžování…“
Protože trenér Kacovský spolupracuje s Mirkou Knapkovou už 10 let a každý rok prý mění tréninkový plán o nějakých 10%, teď už vypadá příprava na sezónu úplně jinak než kdysi.
„Každý rok se snažíme něco přidávat, takže za těch deset let jsme celý ten plán vyměnili. Kolik let se nám stávalo, že soupeřky jsme poráželi, ale v jinou dobu, než bylo třeba. V tom jsme hodně pokročili, doufejme, že se nám to podaří zopakovat,“ plánuje trenér Kacovský.
Ale nevypadá zatím na to, že by se v posilovně chystal pro výstrahu zpívat…
