Světový tisk o úloze médií po asijské katastrofě
Jaká je role médií v přírodní a humanitární katastrofě, která postihla jižní Asii? Na tuto otázku se snaží odpovědět indonéský list The Jakarta Post. Pokud odhlédneme od humanitární pomoci k politice, tak zjistíme, že média jsou v mnoha případech používána jako nástroj propagandy a humanitární katastrofa je mnohdy dobrá záminka k zastření politických zájmů.
V indonéské provincii Aceh se už od roku 1976 snaží indonéští vojáci potlačit skupinu separatistou, známou pod zkratkou GAM, uvádí list.
Pouhé čtyři dny po úderech tsunami přinesla lokální média zprávy, že separatisté blokují konvoje a vláda proti nim musí bojovat. Nikdo se nenamáhal ověřit, zda jsou tyto zprávy pravdivé, podotýká deník. Vláda se tak v médiích snažila ospravedlnit vojenské akce, které se v mnoha případech vůbec neprováděly v postižených oblastech! V tak smutné době bychom neměli chtít jen dobré zprávy, ale také pravdivé zprávy o dění v poničených regionech, nabádá indonéský list The Jakarta Post.
Jen velmi krátce trval klid na Blízkém východě, už pár dní po prezidentských volbách se v Palestině opět bojuje, uvádí dnešní vydání izraelského listu Haarec. Čerstvě zvolený prezident Madhmúd Abbas přitom čelí nejen útokům proti Izraeli, ale potýká se i s rebelstvím vzpurných skupin Palestinců. Islámský Džihád a významná frakce rebelů z Hamasu nedělní volby bojkotovaly, ovšem nijak do nich násilně nezasahovaly, uvádí izraelský list. Nyní však raketové a minometné útoky rebelů v pásmu Gazy opět pokračují.
Mahmúd Abbas zatím nenašel způsob, jak palestinské vzbouřence přesvědčit, aby svoje útoky zastavili. Na druhou stranu je třeba připomenout, že proti rebelům zatím ani nehodlá nasadit palestinské ozbrojené složky, podotýká izraelský list. To se Izraelcům samozřejmě nelíbí. Před svým zvolením Abbas sliboval, že dosáhne příměří dialogem. Je evidentní, že to nefunguje, konstatuje izraelský list Haarec.
Zajímalo by vás, kam se jezdí bavit ruská smetánka? V tomto ročním období jsou jejich nejoblíbenějším cílem francouzské Alpy. Právě v nejdražší a nejokázalejší části francouzských Alp, v Courchevelu, teď tráví prázdniny na dvacet tisíc Rusů - samozřejmě těch nejbohatších, píše International Herald Tribune. Šestého a sedmého ledna tu oslavili pravoslavné Vánoce a o týden později vypuknou oslavy ruského Nového roku.
Oblast Courchevelu patří ve francouzských Alpách k těm nekrásnějším, ovšem pro mnohé ruské magnáty je lyžování až na vedlejší koleji. Hlavní jsou butiky, zábava a noční život. Za týden na "čerstvém vzduchu" v hotelech zaplatí třeba až 30 000 eur, a zdá se, že jim ještě zbývá dost na drahé nákupy, dodává list. Hoteliéři jsou více než spokojení. Zatím se zdá, že zájem ruské smetánky o francouzský luxus neopadne. A kdyby ano, chtějí hotely přilákat bohaté Číňany. Prý se jim to podaří asi za deset let, uzavírá svůj článek International Herald Tribune.
Rakousko letos oslaví několik kulatých výročí - šedesát let byli nacisté vyhnáni ze země, před padesáti lety získalo Rakousko zpět svou státní suverenitu a před deseti lety slavnostně vstoupilo do struktur Evropské unie. Oslavy těchto jubileí budou samozřejmě velkolepé, a velkolepé budou samozřejmě také náklady, uvádí rakouský list Der Standard. Vláda už má k dispozici asi deset miliónů eur, samotná Vídeň vydá na oslavy téměř pět miliónů. Odhaduje se ovšem, že náklady se vyšplhají mnohem výš. Slavnostní rok ovšem poskytne i pracovní příležitosti mnoha brigádníkům a zkrátka ani nepřijde archiv historických dokumentů. V době tak významných jubileí je o historické prameny velký zájem -letos dostali historici navíc tři čtvrtě miliónu eur pro své bádání, uzavírá rakouský Der Standard.
