USA druhý den poté
Na 4 763 stoupl počet pohřešovaných lidí po teroristických útocích na Světové obchodní středisko v New Yorku a Spojené státy se jen zvolna vzpamatovávají z nejhoršího útoku v novodobých dějinách. Bílý dům je přesvědčen o tom, že za smrtícími teroristickými údery v New Yorku a Washingtonu stojí saúdskoarabský milionář Usáma bin Ládin. Americká FBI zadržela v Bostonu a na jihu Floridy v této souvislosti několik osob, které předvedla k výslechu. Identifikováni jsou již údajně atentátníci z New Yorku a Washingtonu, známi jsou i spolupachatelé únosů letadel.
Americký prezident George Bush televizním vystoupení ujistil Američany, že "USA dovedou svět k vítězství". Varoval však jednoznačně před odvetnými útoky na spoluobčany arabského původu či muslimského vyznání. Americké orgány podle něho připravují radikální zvýšení ochrany letecké dopravy. Proti únosům mohou letadla například chránit speciální vojenská komanda na palubě. Bush vidí v prožitých útocích příležitost, jak se ještě více semknout a porazit terorismus. "Viděli jsme první válku 21. století", prohlásil Bush a vyjádřil přesvědčení, že odvetná akce jeho vlády se setká se všeobecnou podporou. Vyhnul se však odpovědi na otázku, zda akce bude namířena proti saúdskému miliardáři Usámovi bin Ládinovi, který je označován za strůjce úterních atentátů.
Podle amerického ministerstva spravedlnosti čtyři letouny unesly skupiny po třech až šesti osobách, celkem bylo do spiknutí zapojeno asi 50 osob. Tři ze strojů pak řízeně narazily do Světového obchodního centra na Manhattanu a do budovy Pentagonu ve Washingtonu, v jejichž troskách záchranáři usilovně hledají ty, kteří přežili. Podle nejnovějších údajů zatím vyprostili 94 obětí, objevili také 19 lidí, kteří katastrofu přežili. Příbuzní nahlásili 61 pohřešovaných českých občanů, kteří mají nyní pobývat ve Spojených státech a v posledních dvou dnech o sobě nepodali zprávu.
Americké úřady objevily černou skříňku letounu, který se v úterý zřítil u Pittsburghu. Všech 45 lidí na palubě zemřelo. Pád tohoto stroje je dáván do souvislosti s teroristickými útoky na USA a FBI ještě před nálezem připustila, že stroj mohl být sestřelen.
Před půlnocí středoevropského času začala evakuace Kapitolu ve Washingtonu. Důvodem byl nález podezřelého balíčku v jedné z kanceláří. Policejní psi na něj reagovali jako na nebezpečný, ale podrobná kontrola podezření vyvrátila. Krátce po půlnoci se mohli lidé do Kapitolu vrátit.
Zhruba ve stejnou dobu americké úřady oznámily, že viceprezident Dick Cheney opustil Washington a byl převezen do prezidentské rezidence v Camp Davidu. Prezident Goerge Bush zůstal v Bílém domě. Prezident a viceprezident byli odděleni z preventivních důvodů, aby se omezily důsledky případného dalšího teroristického útoku.
Záchranáři zatím z trosek dvou mrakodrapů Světového obchodního střediska, které se v úterý zřítily v New Yorku po teroristických útocích, vyprostili 94 obětí. Podle nejnovějších údajů objevili také 19 lidí, kteří katastrofu přežili. Newyorský starosta Rudolph Giuliani dnes uvedl, že dosavadní bilance pohřešovaných po úterních teroristických útocích na Světové obchodní středisko v největším americkém městě dosáhla 4 763 lidí. Soudí také, že se stále pohřešuje více než 300 hasičů a asi 60 policistů. Do nemocnic bylo podle něho odvezeno 2000 lidí. Skutečný počet obětí ale půjde podle všeobecného přesvědčení přinejmenším do tisíců, protože ve Světovém obchodním centru bylo zaměstnáno přes 40.000 lidí.
Počet obětí po teroristickém útoku na Pentagon ve Washingtonu bude nižší než původní odhady. Tuto naději vyjádřil americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Z dosavadních zpráv podle něho vyplývá, že první odhad hasičů o osmi stovkách mrtvých byl příliš vysoký. Ministr odmítl uvést konkrétnější číslo, ale někteří vojenští představitelé tvrdí, že je pohřešováno na 200 zaměstnanců Pentagonu. V troskách uneseného letadla, které do ministerstva narazilo, zůstalo také 64 cestujících a členů posádky. Ve zničené části záchranáři dále prohledávají trosky a vytahují těla, jinak se už Pentagonu opět pracuje.
Americký ministr zahraničí Colin Powell potvrdil, že USA považují za hlavního organizátora úterního teroristického útoku Usámu bin Ládina, který údajně žije v Afghánistánu. Podle jeho slov USA pátrají mezi takovýmí teroristickými organizacemi, které mohly svými silami realizovat úterního útok. "Zatím jsme ještě veřejně tuto organizaci neoznačili, ale podíváte-li se přehled kandidátů, jeden se v dané oblasti přímo nabízí," řekl Powell. Na přímou otázku novinářů, zda má na mysli Usámu ben Ládina, odpověděl ministr "ano".
Spojené státy vyzvaly Pákistán, aby uzavřel své hranice s Afghánistánem. Požádaly také o povolení přeletu přes pákistánské území v případě vojenské akce. Oznámila to agentura AP s odvoláním na vysokého vládního činitele, který chtěl zůstat v anonymitě. Tyto výzvy se časově shodují s prohlášením šéfa americké diplomacie Colina Powella. Ten potvrdil, že Spojené státy považují za hlavního organizátora úterního teroristického útoku Usámu bin Ládina, který údajně žije v Afghánistánu.
Američané jsou v úzkém kontaktu s německou policií, která vyšetřuje v souvislosti s útoky ve Spojených státech jednoho zaměstnance hamburkského letište. Muž je původem z Maroka a v Nemecku pracoval legálne. Jak hlásí berlínský zpravodaj Ceského rozhlasu David Štáhlavský, po jiném muži arabského puvodu tam policie pátrá. Na základe informací od americké FBI hamburská policie nalezla byt, kde do ledna letošního roku bydlel jistý Muhammad Atta, který je jedním z padesáti podezrelých z organizace úterních útoku na budovu Světové obchodní organizace a Pentagonu. Spolu s dalším mužem arabského puvodu Atta odcestoval z Hamburku na Floridu, kde prošli pilotní školou. Oba muži pocházeli ze Spojených arabských emirátu a v Nemecku žili legálne. V Hamburku také sídlí radikální islámská organizace, kterou nyní vyšetřuje policie kvůli kontaktum s teroristou a miliardářem bin Ládinem.
Do spiknutí, které vedlo k úterním teroristickým útokům ve Spojených státech, bylo podle amerických úradu zapojeno celkem asi 50 osob. Únosu letadel se zúčastnilo asi 12 až 24 pachatelů a zbytek se podílel na prípravách a zajištení akce. Potvrdil to americký ministr spravedlnosti John Ashcroft. Deník Los Angeles Times uvádí, že zhruba 40 z těchto mužů už bylo identifikováno. Nekteří z nich zanechali dopisy na rozloučenou. Do vyšetrování události je zapojeno 4000 pracovníků bezpečnostních sil, 3000 dodatečných osob a 400 laboratorních specialistu FBI.
OSN a další nevládní humanitární organizace preventivně evakuovaly všechny své pracovníky z Afghánistánu. Ze země už odjeli také diplomaté a příbuzní cizincu, kterí zadržuje vládní hnutí Taliban pro údajné šíření krestanství. Tento krok vyvolaly obavy pred možným útokem Spojených státu na cíle Talibanu kvůli úternímu teroristickému úderu na New York a Washington. Také obyvatelé afghánského hlavního mesta Kábulu se pripravují na možný útok ze strany Spojených státu. Podle agentury Reuters začali budovat zákopy. Z města už odešli všichni zaměstnanci OSN a dalších zahraničních humanitárních organizací. Kábul opouštejí také obyvatelé arabského puvodu. Obávají se, že Washington na Afghánistán zaútočí v odvete za úterní atentáty.
Spojené státy znovu otevřely svůj vzdušný prostor pro komerční i soukromá letadla. Oznámil to americký ministr dopravy Norman Mineta, s určitým zpožděním však vyšlo najevo, že transatlantické lety do USA jsou zatím umožňovány pouze americkým leteckým přepravcům. Důvod zatím nebyl oznámen, vedle bezpečnosti však může jít i o snahu uvést letecký provoz nad USA do normálu při nižším počtu letadel. První obnovený komerční let do USA odstartoval odpoledne z Itálie později ale bylo oznámeno, že letadlo se vrací.
Šest nebo sedm osob, z toho někteří arabové, bylo zadrženo ve čtvrtek na newyorském Kennedyho letišti. Jeden z nich měl falešné doklady, vydával se za pilota a pokusil se projít bezpečnostními kontrolami. Řekl to šéf newyorské policie Bernard Kerik. Podle něj se však zatím nedá říct, zda zatčení těchto osob souvisí s úterními teroristickými útoky.
Dvacet miliard dolarů uvolní na likvidaci následku atentátu americký Kongres. Podle předsedy výboru pro rozpoctové prostredky Snemovny reprezentantu Billa Younga bude toto opatrení predloženo Kongresu behem dneška, kdy by mělo projít sněmovnou i druhou komorou - Senátem. Prezident George Bush puvodne žádal Kongres o zcela volnou ruku pri využívání mimorádných finančních prostredku, ale tento požadavek narazil na odpor rady poslancu.
S vlajkami spuštěenými na půl žerdi začalo v New Yorku 56. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Delegáti, kteří se měli původne sejít v den atentátu, uctili památku obětí terorismu. Valné shromáždění jako předtím Rada bezpečnosti OSN schválilo rezoluci vyjadřující znepokojení nad útoky. Delegáti zároven odložili 27. zvláštní zasedání o dětech, které mělo začít příští středu. reprezentativní zastoupení.
