Záchranáři se stále nedostali do nejhůř postižených oblastí
Mimořádně složitá je situace v Pákistánu po ničivém zemětřesení. Mohutné otřesy naprosto zdecimovaly celé vesnice na severu země, způsobily obrovské sesuvy pudy. Záchranáři se proto stále nedostali do nejhůř postižených oblastí. Mrtvých stále přibývá. Úřady hlásí už víc než devatenáct tisíc obětí, ale obávají se, že dosáhnou počtu až třiceti tisíc. Přes dvaačtyřicet tisíc lidí je zraněných. Navíc se nemají kam schovat hlavně v noci, kdy teplota klesá k bodu mrazu. Stovky obětí jsou i v Indii.
Nejsilnější zemětřesení v Pákistánu za posledních sto let napáchalo nejvíce škod v hraniční oblasti Kašmíru, kde některé vesnice zcela srovnalo se zemí. Podle místních úřadů se katastrofa týká území se dvěma a půl miliónu lidí, a z nich polovina je postižena.
V první veřejné reakci zhodnotil situaci pákistánský prezident Parvíz Mušaraf. "Devastace je obrovská, zejména v některých částech Kašmíru severně od Islamabádu. Podle mého názoru jde o nejničivější zemětřesení a katastrofu v naší historii."
Záchranné práce v zemi jsou v plném proudu. Popsal je mluvčí pákistánské armády Šaukat Sultán: "Evakuujeme teď zraněné do bezpečných míst a zakládáme zdravotnické a podpůrné tábory co nejblíže postiženým oblastem. Největší problém je dostat se do těžko dostupných oblastí."
Prezident Mušaraf už oficiálně požádal o mezinárodní pomoc. Zdůraznil, že země potřebuje především dopravní letadla a humanitární pomoc, jako jsou stany, přikrývky a léky. "Snažíme se co nejvíce využít armádu. Ta používá všechna letadla a helikoptéry, které má k dispozici, aby se dostala do oblastí, kde jsou lidé stále ještě pod troskami. Máme také nedostatek helikoptér," prohlásil prezident.
Záchranáře, materiální a humanitární pomoc nabídla Asii řada zemí a organizací. Mezi nimi i Česká republika. Kromě finanční pomoci nabízíme vyslání záchranných týmu se psy. Premiér Jiří Paroubek oznámil, že o konkrétní podobě pomoci Indii a Pákistánu se aktuálně jedná. Obě země chtějí ještě blíže specifikovat možnosti pomoci české strany. "Oni si vyberou. Ten tým tam může odjet během čtyřiadvaceti hodin. Předpokládám, že dojde k uvolnění jednoho miliónu dolarů, to znamená zhruba pětadvaceti miliónů korun pro obě tyto země," řekl premiér.
Češi mezi potvrzenými oběťmi zatím stále nefigurují. Řekl to velvyslanec v Pákistánu Alexandr Langer. "Co se týče českých občanů, kteří udržují styky s naší ambasádou, tak nám není známo, že by někdo z nich byl zraněn nebo utrpěl nějakou vážnou újmu zde v Pákistánu nebo v Afghánistánu," doplnil velvyslanec.
Ministerstvo zahraničí zjistilo podrobnosti o českých horolezcích
Česká ambasáda v Islamabádu se snaží navázat kontakt s pohřešovanou skupinou českých horolezců. Zatím bezúspěšně. Mluvčí resortu diplomacie Kolář však uvedl, že se jim podařilo zjistit, kdo výpravu vede.
"Podařilo se nám zjistit podrobnosti týkající se skupiny turistů, kteří se pohybují v horách v Kašmíru. Jde o sedmičlennou skupinu, kterou vede paní Dina Štěrbová. Podle našich informací mají namířeno do oblasti, která není přímo postižena zemětřesením, ale žádný kontakt se nám zatím nepodařilo navázat a zjistit, zda jsou vpořádku či ne," upřesnil. Nyní pětašedesátiletá horolezkyně Dina Štěrbová jako první Češka zdolala v roce 1984 osmitisícový vrchol.
Skupina neměla podle Koláře žádný pevný termín, kdy se má příště ozvat. Fakt, že se neozvali, neznamená nutně, že jsou v nebezpečí nebo pohřešovaní. Telefonické spojení v tamních horských oblastech je velmi špatné. Dovolat se tam na český mobil je bez šance. Podle posledních zpráv skupina směřovala do města Skárdu, které leží pod osmitisícovou horou Nanga Parbat, tedy asi 300 kilometrů od epicentra zemětřesení.
Horská oblast, kam česká skupina směřovala, podléhá zvláštnímu režimu, protože je na území neklidného Kašmíru, o které Indie a Pákistán vedou spor. Horolezci, kteří se tam chtějí vypravit, musí získat zvláštní povolení. Ty ale vydávají místní úřady a česká ambasáda o nich nemá přehled. Totožnost hledaných Čechů nelze ověřit ani podle vízových údajů, jelikož Pákistán nemá v Praze diplomatické zastoupení. Skupina pákistánská víza získala zřejmě v některé ze sousedních zemí.
Do postižených zemí míří pomoc
Islámábád založil účet, na který budou chodit zahraniční prostředky. Nabídky pomoci přišly od Spojených států, Evropské unie nebo Turecka.
České záchranné týmy se psy jsou připraveny k okamžitému odjezdu. Česko ale potřebuje mít podle předsedy vlády logistické zabezpečení, konkrétně vrtulníky, aby mohlo pomáhat. Paroubek uvedl, že Česko by v této věci mohlo spolupracovat s některou z velkých zemí.
Podle Ministerstva zahraničí například Pákistán, který patří mezi postižené země, zatím o záchranné týmy neprojevil zájem. Proto je česká strana nabídla Evropské unii a státům, které Pákistán o pomoc požádal.
Seismologové nedokáží zemětřesení předpovědět včas
Zasažená oblast je riziková, protože leží na hranici litosférických desek. Pro televizi BBC to uvedla seismoložka Gillian Foulger: "Popsala bych toto zemětřesení jako dost rozsáhlé. Není ale tak silné, jako to z loňského prosince. Tehdy bylo zemětřesení u Sumatry ještě stokrát silnější."
I přes to, že odborníci mají nejmodernější techniku, nejsou schopni předpovědět, kdy a kde se Země zachvěje: "Můžeme být pouze ostražití tam, kde je to pravděpodobné. Seismologové na tom stále pracují, nicméně měli bychom se zaměřit na zpevnění budov, vypracování záchranných a evakuačních plánů a podobně. Nevím totiž, jestli budeme někdy schopni zemětřesení předpovědět," uzavřela Foulger.
Související články:
Tisíce obětí katastrofálního zemětřesení v Asii
Česko pomůže Asii
