Zahraniční tisk komentuje výsledky voleb v Iráku
International Herald Tribune komentuje oficiální výsledky iráckých voleb. Slovenské deníky se ptají po příčinách letecké katastrody. Americké noviny rozebírají nejnovější nahrávky Al-Káidy.
List International Herald Tribune komentuje oficiální výsledky iráckých parlamentních voleb. Ty vyhrála šíitská koalice získala 128 ze 275 křesel, ovšem parlamentní většina unikla šíitům o deset míst.
To tedy znamená, že šíitské strany sice budou v nové irácké vládě dominantní silou, ale stále potřebují někoho do koalice, vysvětluje deník. Na druhém místě se ve volbách umístila koalice kurdských stran má 53 křesel.
Šíité i Kurdové mají dohromady o 40 křesel méně než v předchozích volbách, které sunnité bojkotovali. Teď se mohou stát jakýmsi jazýčkem na vahách. Otázkou však bude, zda šíité budou hledat podporu v širší nebo užší koalici.
Představitel největší šíitské koalice Abdul Azíz al-Hakim už v televizním rozhovoru řekl, že dveře do vlády jsou pro sunnity otevřené. Ovšem na otázku, které sunnitské vůdce do vlády vezme, odpověděl: "Ty, kteří budou blíž našemu programu." To jasně dokládá, že debaty o nové vládě rozhodně jednoduché nebudou, konstatuje International Herald Tribune.
Severoamerický deník USA Today rozebírá další nahrávku Al-Káidy, která se včera objevila na internetu. Po vzkazu od Usámy bin Ládina přišel na řadu Ajmán Zavahrí, druhý nejvýznamnější muž Al-Káidy. Právě jeho se minulý týden pokusily USA zabít, ale pravděpodobně se jim to nepodařilo.
Zveřejněný audiozáznam je jasnou odpovědí Al-Káidy na útok, myslí si deník, ovšem nezapomíná dodat, že podle expertů byla nahrávka pořízena už před delší dobou. Na internetové stránce je sice uvedeno, že záznam je nový, ale například o leteckém náletu v Pákistánu v něm nepadla ani zmínka, napsal severoamerický list USA Today.
Podle listu The Middle East Times jsou vzkazy, které se tento týden objevily, na obvyklou rétoriku Al-Káidy relativně mírné. Bin Ládin nabízí příměří, což samozřejmě ve skutečnosti nemyslí vážně. Pravděpodobně tím sbírá body na Blízkém Východě a také chce posílit protiválečné nálady veřejnosti ve Spojených státech.
Podle deníku bylo ovšem striktní odmítnutí nabízeného příměří v rozporu se zkušenostmi z historie. Známe přece dost případů, kdy teroristé nakonec skončili u jednacího stolu, uzavírá egyptský list The Middle East Times.
Slovenské deníky rozebírají havárii vojenského letounu a ptají se především po příčinách katastrofy. Je to největší tragédie v moderních dějinách Slovenska, píše například deník SME. Naše armáda nepřišla o tolik lidí za jediný den od druhé světové války. Co bylo příčinou pádu letadla?, ptá se deník a dává na výběr dvě možnosti: technická závada nebo lidská chyba.
Pro tu první možnost hovoří rok výroby letounu 1969. Armáda sice tvrdí, že prošel pěti generálkami, ale to není zrovna přesvědčivý argument. Navíc, podobné letadlo spadlo nedávno na Sibiři. Kromě Slovenska si letadla tohoto typu nechaly už jen dva státy ostatní se jich zbavily. My si ale pěstujeme a modernizujeme dokonce i MIGy, pokračuje deník a dodává: není tedy vhodný čas otevřít debatu o strategii vzdušných sil?
V posledním vydání přináší bruselský týdenník Bulletin článek s titulkem Oddělené životy o separatistické iniciativě několika desítek vlámských intelektuálů, podnikatelů a jiných prominentů. Pod vedením jistého Remiho Vermeirena sepsali manifest, který vysvětluje, proč by se měla Belgie definitivně rozdělit na frankofonní Valonsko a holandsky mluvící Vlámsko.
Hlavní důvody jsou podle nich ekonomické. Zatímco Vlámsko zaznamenávalo v posledních 50 letech průměrně více než tříprocentní hospodářský růst, Valonsko na jihu jen dvouprocentní. Nezaměstnanost se mezi Holanďany na severu v posledních letech pohybovala kolem sedmi procent, Valonů bylo bez práce více než 16 procent.
Podle Remiho Vermeirena nejde o to, že by Vlámové, kterých je šest milionů a tedy oproti Valonům dvakrát víc, byli jen sobečtí. Deset miliard euro, kterými každoročně bohatší sever dotuje frankofonní jih Belgie, podle něj znamená, že Valoni nejsou dostatečně motivováni, aby provedli potřebné hospodářské reformy. Navíc voliči na severu hlasují dlouhodobě spíš pro pravici, na jihu pro levici.
Českého čtenáře jistě napadne, že podobně na tom byli na začátku devadesátých let Češi a Slováci. Možná se v Belgii schyluje k podobnému rozchodu jakým bylo rozdělení Československa.
