Zahraniční tisk o kandidátovi na soudce Nejvyššího soudu USA

Americký prezident George Bush nominoval nového soudce Nejvyššího soudu USA. Podle deníku New York Times ale Johna Robertse téměř nikdo nezná. To se teď má změnit. Senát ho totiž v nejbližších týdnech musí podrobit několika slyšením. Pokud Roberts nebude mít příliš extrémní názory na výklad amerického práva, Senát jeho pozici potvrdí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Jednou z nejdůležitějších otázek, kterou si na soudce senát připravil, je federalismus. Tedy jakou moc by měla mít federální vláda Spojených států. New York Times doufají, že se John Roberts mezi senátory neztratí.

V porovnání s ostatními kandidáty má totiž jen malou složku kontroverzních rozhodnutí. Jmenování nového soudce Nejvyššího soudu je pro náš stát velmi důležité, vysvětluje deník. Instituci dodá novou energii.

Od pádu železné opony se pravidelně vytahuje téma Benešových dekretů, píše slovenský deník Sme. To se netýká jen nás a Čechů, ale i Slovinců a nejvíc Poláků. Své dekrety vydala i Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie. Připomeňme si, jak a proč vlastně dokumenty, schválené postupimskou dohodou, v Ćeskoslovensku vznikly, píše list.

Dlouho před Mnichovem docházelo v pohraničí osídleném Němci k národnostně motivovaným vraždám českých policistů, tvrdí slovenský deník. Sudetští Češi se kvůli neúnosné situaci stěhovali do vnitrozemí. Následovalo odtržení českého pohraničí a vytvoření takzvaného Protektorátu Čechy a Morava. Maďaři si zase zabrali pohraniční oblasti Slovenska.

Na to se po válce nezapomnělo. Benešovy dekrety měly zabránit opakování takové situace. Následné násilnosti a vraždění, pouliční spravedlnost Čechů a Slováků, ale jejich součástí nebyly. Přesto bychom na Benešovy dekrety neměli zanevřít. Jejich oslabení by znamenalo návrat do třicátých let minulého století. Evropě by to jen ublížilo, myslí si deník Sme.

Britský premiér Tony Blair se včera setkal s představiteli muslimské komunity v Británii. Událost komentuje tamní deník Daily Telegraph. Od takzvaně umírněných islámských vůdců jsme se dozvěděli zajímavé věci. Podle předního islamisty Šejka Omara Bakrího si červencové londýnské krveprolití zavinili sami Britové, a to tím, že podporují krveprolití v Iráku a mudžáhidy v Afghánistánu. To ale není pravda, píše deník.

Islamisté expandují do západního světa. Vytvořili už jakýsi kalifát, ve kterém uplatňují právo šaría. Umírnění muslimové se mezi radikály dočista ztratí. Ty, do kterých Tony Blair vkládá naděje, nakonec převálcují fanatici, mezi které ostatně patří i George Bush, Ariel Šaron nebo právě Tony Blair, tvrdí jízlivě list.

A s fanatiky je třeba zatočit. Jak? Chytře, ale s iberálním postojem. Tony Blair by měl poopravit svou rétoriku. Nejde totiž házet do jednoho pytle ty, kdo věří, že islám je slučitelný s liberální demokracií a ty, kdo v to nevěří, píše britský Daily Telegraph.

Noviny u našich jižních sousedů věnují dnes mimořádnou pozornost kritické situaci na rakouských univerzitách, které bojují s nedostatkem peněz a nadbytkem studentů. Z rakouského tisku vybírala tamní zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marie Woodhamsová cituje z rakouského tisku

Pamatujete, když přišla Viagra na trh? Jak uvádí dnešní International Herald Tribune, tváří nového léku byl tehdy americký senátor Bob Dole. Veterán, který se úspěšně popral s rakovinou prostaty, mužům radil, aby se svými lékaři mluvili o problémech s erekcí. Dnes, po pár letech, je všechno jinak. Z reklamy na Viagru na nás hledí asi čtyřicetiletý muž s dvoudenním strništěm a s heslem "Zachovejte si jiskru".

Z modré pilulky se prostě stala takzvaná lifestylová droga. Proto není divu, že se americký senát bude zabývat stížnostmi na její bezplatnost. V USA je obvyklé neplatit jen ty léky, které se přímo podílejí na záchraně života. V případě Viagry jde spíš o jeho kvalitu. Mnoho Američanů ale nemá vůbec chuť platit ze svých daní na to, aby byl sedmdesátiletý muž schopný sexu, kdykoliv se mu zachce, upozorňuje komentář deníku International Herald Tribune.

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme