Zahraniční tisk o návštěvě George Bushe v Kosovu

Deníky se vracejí k bleskové návštěvě Georga bushe v Kosovu i k potyčkám v Janově během summitu G-8. Diskutují o neustávajícím konfliktu na Blízkém Východě i zákulisním boji o moc v palestinském vedení. Stranou jejich pozornosti nezůstávají ani početné atentáty ve Španělsku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K návštěvě amerického prezidenta Bushe v Kosovu poznamenal britský The Independent, že někdy je Bushův politický styl obdivuhodný: v Kosovu bylo jeho odsouzení albánského násilí tento týden vítané. Kromě toho si zjevně vybudoval dobré vztahy s ruským prezidentem Putinem. Ale nakonec musí George Bush pochopit jedno: jestliže se Amerika ocitá v situaci, kdy je sama proti všem, pak by se vyplatilo se nad tím zamyslet - jen zamyslet, víc ani nežádáme! vyzývá Independent a dodává: Bush má rád, když mu druzí naslouchají, musí se však také sám naučit naslouchat jiným.

Moskevský list Novyje Izvěstija komentuje rozhovory mezi Washingtonem a Moskvou o jejich nejnovější odzbrojovací iniciativě. Spojené státy ovšem nechtějí jednat o postupných krocích při testování a výstavbě nového amerického protiraketového systému - ani v souvislosti se snížením počtu strategických útočných zbraní, ani o jednotlivých druzích této výzbroje. Washington je ochoten projednat proceduru společného odchodu od zásad dohody AMB z roku 1972, pokud by Moskva takovou formu "kapitulace" přijala. Americká poradkyně pro otázky bezpečnosti Kondolíza Rice (rajs-ová), která kvůli tomu přijela do Moskvy, má prezidentu Bushovi přivézt příslušnou odpověď Kremlu. Bude-li tato odpověď pozitivní, bude společné dnes už historické ujednání ABM pánů Nixona a Brežněva z roku 1972 ohlášeno na podzim na summitu obou velmocí v USA za "mrtvé", informují Novyje Izvěstija. Pokud jde o Vladimíra Putina, navazuje tematicky italská La Repubblica, získal ruský prezident to, co Rusové a také on sám v dané chvíli nejvíce potřebují: autoritu a respekt. Tím, že ho zapojil do konzultací rovného s rovným, má teď Bush v ruce doklad, že Rusko je po úpadku v devadesátých letech opět nejvýznamnějším jednacím partnerem Spojených států.

Řada deníků, mezi nimi i milánský Corriere della Sera, se zamýšlí nad násilnými incidenty kolem summitu G-8 v Janově. Diskuse o tomto jevu odhalují obecnou tendenci považovat násilí a porušování zákonů, na něž jsme si mezitím už víceméně zvykli, do jisté míry za přijatelný průvodní jev. Prokuratury však musí stanovit odpovědnosti všech, demonstrantů i bezpečnostních orgánů a v případě přestupků potrestat pachatele bez ohledu na jeho společenské postavení... Jestliže policista uhodí pendrekem pokojného občana, musí být postižen tím spíše, že překročil zákon, který má bránit. Když však někdo hodí na policistu kámen, musí být rovněž potrestán, tedy nejen veřejně pokárán anebo dokonce pochválen za to že místo kamenem po něm nehodil láhev s benzínem, uvádí Corriere della Sera.

Liberální rakouský Der Standard konstatuje, že boj o následnictví palestinského prezidenta Jásira Arafata vzplál plnou silou. Arafat se poprvé od zahájení intifády aktivně pokusil zastavit palestinské útoky na Izrael. Souvisí to s jeho rostoucími obavami, že Izrael by opět mohl obsadit palestinská území. Ovšem to, co dělá Arafat teď, je také svým způsobem nebezpečné: pozorovatelé se domnívají, že aktivitou proti intifádě riskuje občanskou válku. Pravděpodobnější je však povstání proti Arafatově zkorumpované, neschopné a nedemokratické palestinské správě, kterou nenávidí nejen Palestinci hlásající ozbrojený boj proti Izraeli. Nelze zapomínat, že v řadách Palestinců probíhá kromě intifády, tj. lidového povstání, už dávno i následnický boj o Arafatovo postavení, píše rakouský Der Standard.

Německý deník Die Welt se v rámci různých protičeských kampaní znovu zabývá i poválečnými tzv. Benešovými dekrety a označuje je za "právně neudržitelné" . List dále píše, že česká vláda by měla nejpozději do vstupu země do Evropské unie platnost dekretů ukončit. Dekrety byly podle německého deníku bezprávím už v době svého vydání a dodnes připomínají nejen sudetským Němcům, ale také Maďarům na Slovensku kolektivní nespravedlnost. Berlín by neměl váhat a měl by naléhat při jednáních o vstupu Česka do Unie o vyřešení problému. Bezpráví nevyhasne samo od sebe, nýbrž musí být jako takové i pojmenováno. Ani odmítavým postojem šéfa německé diplomacie Fischera spojovat Benešovy dekrety s připojením České republiky k EU se ze způsobeného bezpráví nestalo právo, uzavírá Die Welt.

Baskická separatistická organizace ETA se podle tamního listu Gara přihlásila k 15-ti atentátům spáchaným ve Španělsku v období od března do poloviny července, mj. i vraždě konzervativního španělského komunálního politika José Javiera Mugicu (chosé chaviera muchiku) a na policistu Mikela Uriba. Kromě toho převzala ETA odpovědnost i za tři další vraždy s odůvodněním, že zavraždění "utiskovali baskický národ". Letos padlo baskickým atentátům za oběť jedenáct lidí, závěrem baskický list.

Milan Kopp, Petr Vavrouška, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru