„Uvidíme, jak se téma migrace vyvine. Já ho vnímám spíš jako vnitroněmecké,“ říká Niedermayer. „Já jsem přesvědčený, že není vyloučeno, že migrační pakt bude muset být revidován,“ oponuje Dostál.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz chce vládu představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
„Myslím si, že budou (v CDU/CSU) spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD,“ říká Eberle z Institutu mezinárodních studií.
Podle průzkumů zvítězí v dnešních předčasných parlamentních volbách v Německu opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhou příčku by měla mít AfD, třetí dosud vládní sociální demokraté.
Volby se konaly o několik měsíců dříve, než se původně předpokládalo. V listopadu se ale rozpadla současná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP).
Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“.
Jedinou berlínskou čtvrtí, kde má Alternativa pro Německo (AfD) šanci uspět, je Lichtenberg. Voliče této části bývalého východního Berlína se ale snaží přesvědčit i menší levicová strana Die Linke.
„Ve východním Německu existují problémy, jako jsou nižší platy nebo horší dopravní spojení, ale AfD přesvědčila lidi, že největším problémem je migrace nebo sociální dávky,“ říká Jacob Springfeld.
Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke.
„V Erfurtu jsme už několik let registrovaný spolek a zaměřujeme se především na boj proti pravicovému extremismu, proti AfD a proti nenávisti, která roste,“ říká čtyřiašedesátiletá Edeltraut.
Tamní politici se v názorech rozcházejí. Podle křesťanských i sociálních demokratů a také Zelených Rusko hrozba je, zástupci stran z okraje spektra si ale myslí opak.
Německo v neděli čekají volby do Spolkového sněmu. „Je nová forma politiky, která není jednoduše populistická nebo tradičně pravicově extremistická,“ říká analytik extremismu Wilhelm Heitmeyer.
„Do Německa jsem přijel předloni na Vánoce i s rodinou. V Německu jsme vděční za pomoc, vždyť nikdo nám nic nedlužil,“ říká osmačtyřicetiletý Alexej původem z Charkovské oblasti.
Bezradnost, jak k AfD přistupovat, přetrvává. Ani Merz ji nechtěl v prvé řadě legitimizovat či posílit, spíš doufal, že jí svým krokem alespoň část voličů odláká, píše v komentáři Kateřina Smejkalová.
V Hannoveru se na shromáždění svolaném hnutím Babičky proti krajní pravici sešlo asi 24 000 lidí. V Berlíně se minulou sobotu na takovém protestu sešlo 160 000 lidí.
Křesťanští demokraté, kteří v předvolebních průzkumech dlouhodobě obsazují první místo, zdůvodňují návrat k atomové energii především ekonomickými motivy.
„Kreml chce, aby lidé změnili způsob přemýšlení o své zemi a svých preferencích tak, aby v těchto i budoucích volbách volili stejně. Musk má zase rád hru a riskování,“ popisuje Irina Busyginová.
Předseda konzervativní unie CDU/CSU ve středu s pomocí AfD prosadil nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tím podle demonstrantů porušil princip protipožární zdi.
„Jsme dobře připraveni, máme zadané úkoly pro vnitrostátní orgány a připravené komunikační cesty pro všechny příslušné subjekty,“ zhodnotil výsledky cvičení prezident síťové agentury.
Předseda CDU Friedrich Merz, který se podle průzkumů po únorových parlamentních volbách stane německým kancléřem, předložil tento týden Spolkovému sněmu tři návrhy údajně směřující k omezení migrace.